BRNĚNSKÉ DONAHA! VSTOUPILO DO DRUHÉ STOVKY
Peter Stoličný 25. listopad 2017 zdroj www.musical-opereta.cz
Před čtyřmi lety měl v Městském divadle v Brně premiéru slavný muzikál Davida Yazbeka a TerrenceMcNallyhoDonaha! A listopad 2017 byl ve znamení sté reprízy muzikálu. Příběh je jednoduchý a nevšední zároveň: místo sociálního dramatu ocelářů bez práce, kteří v zoufalství berou jakoukoli práci, aby uživili své rodiny, se šest chlapů rozhodne připravit velkolepý výstup a předvést striptýz před tisícovkou zvědavých, mnohdy i nadržených žen. Jsme svědky náročné přípravy, kdy dělníci musí překonávat stud, pohybovou nešikovnost, vlastně i nechuť předvádět se, aby pak možná zjistili, že o ně není zájem, že byla všechna snaha zbytečná. Ale když řeknou magické: „Bude to donaha“, mají příslib úspěchu i výdělku zaručený. (…) Množství komediálních situací, nádherná hudba, především v jazzovém rytmu a několik moc hezkých písní zaručily tomuto muzikálu celosvětový úspěch. Brněnské provedení v režii Stanislava Slováka je brilantní ukázkou správné muzikálové komedie. (…) Šestici samozvaných striptérů tvořili Petr Štěpán, Jakub Uličník, Michal Isteník, Zdeněk Junák, Igor Ondříček a Lukáš Janota. Pianistku hrála Zdena Herfortová. Téměř všichni stejní protagonisté jako v den premiéry se představili také v listopadu 2017. (…) Jak nám pánové trošičku vyzráli, je to jejich snažení o striptýz ještě komičtější. (…) Klobouk dolů! Bezvadné představení odvážně našláplo do druhé stovky. Tak ať se brněnským ocelářům daří!
MdB: DONAHA! – MUZIKÁL, KTERÝ ZARUČENĚ POBAVÍ
Kateřina Šebelová 23. květen 2013 zdroj www.velkaepocha.sk
V nabitém měsíci květnu si Městské divadlo Brno připravilo hned dvě premiéry. První z nich – muzikál Kočky měl premiéru počátkem května, druhá inscenace – Donaha! byla uvedena o týden později.
Zatím o poslední uvedení muzikálu Donaha! se postarala právě květnová premiéra v brněnském Městském divadle. A to se vší parádou – se živým orchestrem a v „broadwayské instrumentaci“.
Otočné pódium ve funkrockovém hávu
Scénu Jaroslava Milfajta představuje otočné pódium, které se během chvilky mění z ulice na tovární prostor, ložnici, noční klub nebo toalety, přesně podle toho, co situace žádá. Pauzy mezi přeměnou scény vyplňuje živý orchestr svými chytlavými funkrockovými melodiemi. Jeviště nabízí po většinu času pochmurné noční prostory, čímž dokresluje atmosféru nejistoty a zoufalství. I přesto však z postav i děje sálá jakési vnitřní odhodlání postavit se osudu hrdě, a to hlavně díky typickému černému humoru.
Tomu odpovídají i kostýmy tandemu Kučerová - Vondráčková, které svým chlapským, dělnickým stylem korespondují s dějem. Samozřejmě taneční choreografie zde hraje důležitou roli. Divák se nad cíleně vybičovaným striptýzovým tancem zde „profesionálního striptéra“ Jakuba Zedníčka baví, ale ještě víc to platí o pseudostriptýzovém „umění“ hlavní šestice, která splňuje vše kromě mladých, krásných a sexy tanečníků.
Herci jdou do naha!
Prvně musíme zmínit Petra Štěpána ztvárňujícího chlapáckého, ale přitom zranitelného Jerryho Lukowskeho, který bojuje o svého syna. Petr Štěpán zde exceluje ve všech polohách od těch vážných po ty komické, od hereckých po pěvecké. Zdárně mu při tom sekunduje Jakub Uličník, který ztvárňuje tlouštíka Davea Bukatinského procházejícího manželskou krizí, Zdeněk Junák coby nejstarší člen skupiny - oslnivý „Bejk“ Nikos, Igor Ondříček v roli zadluženého tajnůstkáře Harolda Nicholse, psychicky labilní Malcolm McGregor bojující se svými problémy ve ztvárnění Lukáše Janoty nebo neustále po zdech běhající šílenec Ethan Girard v podání Michala Isteníka. Tato šestice podává skvělé výkony a dostojí svým uměním samotnému názvu inscenace, protože jde až na dřeň, a prostě do naha.
dalších rolí zaujme Lenka Bartolšicová jako živelná pianistka Jeanette a také Jana Musilová v roli Vicki Nicholsové, Haraldovy manželky. Ač její role není nikterak velká, své herecké umění zde Musilová rozehrává s noblesou. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Tomáše Daleckého v roli Jerryho synka Nathana.
Donaha! diváky pobaví svou uvěřitelností, humorem, povědomými situacemi, aktuálností, ale také i tancem a zpěvem. Nenabízí prvoplánové striptýzové vystoupení, okolo kterého se vše točí. Více než o striptýzové show vypovídá o přátelství, odhodlání a hlavně humoru, který dokáže překonat zdánlivě nemožné. Samozřejmě asi diváka nejvíc zajímá, zdali půjdou herci do naha. Odhalení nitra slíbit můžeme stoprocentně, na zbytek se musí divák zajít podívat naživo do divadla...
U PONÁVKY OD PECE DO STRIPTÉRSKÉ ARÉNY
J. P. Kříž 23. květen 2013 zdroj Právo
Na muzikálovou kuriozitu Donaha! Davida Yazbeka a Terrence McNallyho si u nás troufla už pěkná řádka scén. Teprve Městské divadlo Brno realizovalo však hříčku o nezaměstnaných ocelářích, kteří se rozhodnou jednorázově si přivydělat na živobytí striptýzem, ve vší hudební náročnosti, jak ji zdánlivě jen lechtivé téma obnáší.
Režiséři dosavadních nastudování vynaložili většinu energie na hledání způsobu, jak všelijak neforemné mužské aktéry svléknout opravdu do podoby, kterak je pánbů stvořil, Stanislav Slovák v Brně se vydal chvályhodně jinudy.
Aby bylo jasné, co mám na mysli: když už ty oběti kapitalismu odhodí za hlavu i tanga nebo jinak dráždivé poslední kousky oblečení, naperou do diváků někde oslňující protisvětlo. Jinde se obrátí k dychtivě nabuzeným divačkám toužícím porovnat to, co mají herci, s tím, co mají doma, bleskurychle zády.
Stano Slovák s Karlem Cónem a Emou Mikeškovou, kteří mají na svědomí hudební nastudování a korepetice v Brně, vrátili do muzikálu songy, které jinde nezpívali, protože by je nezazpívali. U Ponávky náročný part zvládli s profesionalitou vlastní jen této jediné evropské hudební scéně v česky mluvící části kontinentu.
Yazbek neslevil z náročnosti hudební podoby příběhu – industriální rytmy, melodie přibližující se místy operním duetům a terčetům – přeneseného z průmyslového Sheffieldu v Anglii ve známém filmu Petra Cattanea, v roce 2001 nominovaném dokonce na Oscara, do amerického Buffala.
Víc než na ostatních osmi českých scénách, kde zatím Donaha! hráli, udrželi v Brně i vážné sociální téma, jehož ostny míří proti borcení rodinných i mezilidských vztahů, k nepodstatnosti „problému“ sexuální orientace. Aktuálnost takové ideové linie u nás bychom ještě před pár lety nepřipouštěli. Ale to téma – lidi bez práce – tu je.
Psát o kvalitě hereckých výkonů v MdB bylo by nošením dříví do lesa. Dělnické striptéry Petra Štěpána, Jakuba Uličníka, Igora Ondříčka, Lukáše Janotu, Michala Isteníka a Zdeňka Junáka povzbuzuje až do transu vysloužilá pianistka Zdena Herfortová... Jeden výkon je ale zářný: Jana Musilová, někdy trochu odkládaná, v roli Vicki Nicholsové, intonačně a hlasově inscenaci vévodí... Hrňte se na Donaha!
