NAJÍT, PŘELOŽIT, ZREŽÍROVAT, ZAHRÁT
Josef Herman 24. listopad 2015 zdroj Divadelní noviny
(…) Příběh proplétá několik lehce nahozených osudů. Tím nejpodstatnějším je nesmělé vstupování do světa dospělých a první velká láska mladičké Vlaštovky v parádním provedení Elišky Skálové – jistě zpívá a vede postavu přesně na hraně mezi dětstvím a dospělostí. (…) Hlavními postavami jsou spolu s Vlaštovkou její sourozenci, zhruba dvanáctiletá Rošťanda a, řekněme, osmiletý Ubožáček, kterým ona nahrazuje zemřelou maminku – inu, před Vánocemi se tklivé mysteriózní příběhy vždycky hodí. Tedy pokud se vyprávějí s únosnou mírou sentimentu, s trochou humoru a nesklouznou do plačtivosti – a právě to se v Brně podařilo (i když slabší povahy si poplakaly). A pak tu jsou výteční dětští herci: Alena Juráčková precizně intonuje a jako Rošťanda jedná na jevišti naprosto přirozeně, Adam Gazdík dává Ubožáčkovi kromě jímavé podoby vlasatého klučíka skepsi, s níž nevěří slibům a zázrakům a sem tam smutně utrousí naprosto přesnou poznámku, při které zamrazí. Parádní trojice! Petr Gazdík roli Muže také nijak nezdobí, drží její tajemství, zpověď zpívá hořce jako zralý muž, který poznal, jak to na světě chodí. Ke stejnému vede kolegy i jako režisér, žádné kudrlinky. Situace rozehrává věcně až stroze na jednoduché scéně sbité z prken – jako všechno v tomto muzikálu i ona osciluje mezi nahrubo načrtnutými popisy a prostorem pro imaginaci. Nic tu není jisté, všechno lze domýšlet, každý osud lze symbolicky vykládat. Spolehlivá kapela je „u Moši“ samozřejmostí, stejně jako company, svícení, projekce. Dobře seřízený stroj. Ale hlavně poctivá kvalitní inscenace pozoruhodného díla. Takové si cením.
PÍSKÁNÍ PO VĚTRU, DALŠÍ Z MUZIKÁLŮ ANDREW LLOYD WEBBERA
Iva Bryndová 19. listopad 2015 zdroj www.musical.cz
(…) V roli Rošťandy se při premiéře představila Alena Juráčková, v roli Ubožáčka pak Josef Gazdík. Výkony obou byly precizní, herecky i pěvecky byli výborní, zejména z nich, ostatně jako ze všech dětských herců při premiéře, čišela chuť a energie, s jakou se do díla pustili. (…) Jejich starší sestru, Vlaštovku, odehrála při premiéře Eliška Skálová, která se tím představuje v roli dívenky o něco mladší, než sama je. Jedná se ovšem o roli, která ji rozhodně minout neměla. Dostává v ní dostatek prostoru pro projevení svého hereckého i pěveckého talentu a plně ho využívá. Je přesvědčivá ve všech polohách, ať jde o pozici zodpovědné starší sestry, o první zamilování, či ať právě představuje osamělou dívku naprosto odhodlanou věřit v identitu tajemného Muže, kterou mu sama přisoudila. Byla to právě ona, která společně s Petrem Gazdíkem byla hvězdou premiéry. Petr Gazdík, jenž se kromě režie a překladů ujal i hlavní role, si pro sebe tuto roli vybral rovněž dokonale. Pěvecky září a dostatek prostoru se mu nabízí i po herecké stránce v roli rozporuplného tajemného Muže, o němž se děti k jeho vlastnímu překvapení domnívají, že je Ježíš, zatímco dospělí po něm pátrají jako po nebezpečném zločinci. (…) Všichni odvádí výborné výkony, ať už jde o Ondřeje Studénku v roli podivného mladíka Earla, který má prostor v muzikálu především herecký, nebo o roli rebelující Candy, která zase nabízí Viktórii Matušovové možnost projevit hned v několika písních naplno sílu svého hlasu. (…)
REALITA V KONTRASTU S DĚTSKÝMI SNY
Lukáš Dubský 31. říjen 2015 zdroj www.i-divadlo.cz
(…) I přes početné obsazení je muzikálová novinka spíše komorní a intimní příběh o víře, potřebě lásky a porozumění, ale také o lidské zlobě a předpojatosti, která může mít nedozírné následky. (…) Za zmínku tentokrát opravdu stojí dětští herci. Nenapíšu asi nic nového, když na jejich výkony budu pět chválu. Od představitelů dětských rolí se často vyžaduje jen, aby uměli text a působili na jevišti přirozeně roztomilým dojmem. Ovšem Adam Gazdík (Ubožáček) a Alena Juráčková (Rošťanda) mají až překvapivý cit pro timing a pointování situací, za čímž nejspíš stojí i šikovná ruka režiséra. V Kateřině Marii Fialové, která se zhostila role Vlaštovky, pak Městské divadlo Brno získává novou muzikálovou hvězdu. Je příjemné sledovat, jak herecky i pěvecky obtížnou roli dokáže bez chyby zvládnout ve svých 18 letech. Petr Gazdík (Muž) zpívá i hraje spolehlivě, jak je u něj ostatně dobrým zvykem. (…)
PÍSKÁNÍ PO VĚTRU
Kateřina Šebelová 27. říjen 2015 zdroj www.epochtimes.cz
(…) Na pódiu se objeví nespočet herců. Téměř dvacítka dětských herců, na padesát dospělých a osmatřicetičlenný orchestr – to už je pořádná síla. Scénograf Emil Konečný zvolil přírodní materiály, které navozují venkovské prostředí. Herci se pohybují v dřevěné stodole plné stohů slámy nebo v domech ze dřeva, případně v tunelu opuštěné trati. Zbytek noční i denní oblohy nebo měnící se krajiny při jízdě městem na motorce dokreslí mistři světelných projekcí Petr Hloušek a David Kachlíř. (…) Kostýmy, které vytvořila Andrea Kučerová, dobře korespondují s dobou i danými situacemi. (…) Z dospělých herců hraje prim Petr Gazdík ztvárňující Muže, který podává pěvecky i herecky téměř bezchybný výkon. Ke cti Petra Gazdíka nutno podotknout, že celý kus i režíruje. Z ženských představitelek asi nejvíce zaujme mladičká Eliška Skálová v roli Vlaštovky. Čistý krásný hlas a její jednoduché a účelné ztvárnění dobračky Vlaštovky jí sedí. Nezklame Dušan Vitázek v roli rozháraného motorkáře Amose. Uznání zaslouží i Tomáš Sagher ztvárňující tatínka dětí – farmáře Boona. (…)
PÍSKÁNÍ PO VĚTRU: MĚNĚ ZNÁMÁ „LLOYD WEBBEROVKA“ SI ZÍSKALA DIVÁKY NA PRVNÍ POSLECH
Vítězslav Sladký 27. říjen 2015 zdroj www.musical-opereta.cz
(…) Základní dějovou osu tvoří příběh farmářských dětí z Louisiany, které ve stodole naleznou poraněného záhadného člověka. (…) Dětský iluzorně čistý svět se zde střetává s cynickým pohledem dospělých. Vznikl poutavý příběh o ztělesnění dětských snů, který skladatel opatřil nebývalým množstvím líbivých melodií, jeden popový hit střídá druhý, muzikálové písně, dětské sbory i pomalé balady zaujmou na první poslech. (…) Petr Gazdík dílo přeložil, upravil, zrežíroval a zároveň báječně odehrál hlavní roli. Gazdík by se již mohl považovat za specialistu na muzikály s množstvím dětských herců. Poprvé však děti hrají v Gazdíkově režii ve vážném, psychologicky propletenějším příběhu, který může vypadat tak trochu pohádkově, ovšem pohádkou rozhodně není. (…) Výtvarné řešení scény i kostýmů patří v produkci výpravných muzikálů Městského divadla Brno k těm úspornějším. Funkční scéna Emila Konečného i kostýmování Andrey Kučerové nemají ambice strhávat pozornost, spíš nenásilně ilustrují emočně silný příběh. Podobně ději slouží choreografie, které secvičila Carli Rebecca Jefferson. Sebelepší instrumentace by ovšem neuspěla bez nadšeného a heroického výkonu, který předvedl muzikálový orchestr pod pečlivým vedením dirigenta Dana Kalouska. (…)
LLOYD WEBBER V RUKOU PROFÍKŮ
Jana Soukupová 26. říjen 2015 zdroj Mladá fronta Dnes
V Městském divadle Brno sáhli znovu po díle hitmakera Andrewa Lloyda Webbera, muzikálu Pískání po větru z roku 1997, který se na českých jevištích ještě nehrál. (…) Ačkoliv (…) se tu zkrátka jen znovu dozvíme, že čistota dětského srdce bude nejspíš v průběhu našich životů nenávratně poškozena a zadupána, muzikál je přesto velmi dobrý. Ze dvou důvodů: hudbu složil kouzelník Andrew Lloyd Webber a inscenace se ujalo vrcholně profesionální Městské divadlo. A právě za dokonalostí skvělé muziky, vynikajících hereckých, pěveckých i tanečních výkonů a bezchybné spolupráce všech dalších složek se na muzikály chodí. Při premiéře se k velmi dobrému zpěvu Petra Gazdíka v hlavní roli vězně-Ježíše přidal navíc skutečně profesionální výkon jeho malého syna Josefa Gazdíka coby jednoho ze tří ústředních sourozenců. A skvělá byla i Eliška Skálová v dokonale padnoucí roli novodobé Máří Magdalény nejen díky svému naturelu, ale i velmi slušným pěveckým schopnostem.
KLASIKOVO UPÍSKNUTÍ DO VĚTRU
Jiří P. Kříž 26. říjen 2015 zdroj Právo
(…) Vánoční snění party dětí kolem Vlaštovky, Rošťandy a Ubožáčka v rodině bez maminky rozjitří fantazii, takže v tajemném Muži, který je divákům předhazován jako možný uprchlý trestanec, spatří Ježíše Krista. Střet světa dětí na území dospělých je možné vyobrazit jako svár životem ještě nezkaženého, nepokřiveného, nezpochybněného vědomí s úhyby dospělé ideologické předpojatosti, ať už společenské, náboženské či politické. (…) Dvě kvality opravňují uvedení Pískání po větru na české jeviště. První je Lloyd Webber. (…) A potom je tu profesionální výkon sedmdesátičlenného hereckého ansámblu, v české kotlině bezkonkurenčního. Všemu na první premiéře vévodil perfekcionistický part Petra Gazdíka v roli Muže a bezchybný Dušan Vitázek jako hejsek Amos. Lyrický, a skoro ještě dětský projev, ocení každý ve Vlaštovce Elišky Skálové a její protiklady ve výkonu Viktórie Matušovové v Candy. Všechny děti na jevišti jsou roztomilé, nejvíc Josef Gazdík (Ubožáček). (…)
PÍSKÁNÍ PO VĚTRU. DĚTSKÉ HLÁSKY A SYROVÝ ZVUK KYTAR
Magdaléna Baumannová 26. říjen 2015 zdroj www.mestohudby.cz
Velký herecký prostor pro bezmála dvacet dětí, výborné výkony dospělých sólistů i orchestru. Městské divadlo Brno uvedlo premiéru inscenace muzikálu Pískání po větru. (…) Inscenace v režii Petra Gazdíka, který také ztvárnil jednu z hlavních rolí, je postupně gradující podívanou. Kontrastně se v ní potkávají dětské hlásky, rozsáhlé sborové pasáže a sólové party hlavních představitelů. Orchestr pod vedením Dana Kalouska velmi dobře souzněl se zpěváky a místy skvěle vévodil celému prostoru v takřka rockových pasážích druhé poloviny představení. Webberova hudba má, stejně jako u jeho jiných muzikálů, rozmanitost symfonického díla s bezpočtem rockových prvků. Hudba vychází z lyrického, snad trošku nudného rozjezdu a dostává se až k ohromným sborovým zpěvům, náročným sólovým partům a především dynamickým orchestrálním pasážím, kterým nechybí řízný zvuk kytary. (…)
