lyrické drama v hudebním hávu
V roce 1945, konkrétně 14. června, bylo Nezvalovou hrou Manon Lescaut otevřeno brněnské činoherní divadlo s názvem Svobodné divadlo. Volba právě tohoto titulu byla opřena o obrovskou popularitu Nezvalova textu mezi českou mládeží protektorátní doby a byla demonstrací radosti z nabyté svobody, která se projevovala „roztančeným českým slovem“. Vznik nové scény nasytil hlad českých obyvatel Brna, kteří toužili mít své mladé divadlo. Jeho historie je dlouhá a nesmírně zajímavá. Ze Svobodného divadla bylo po čtyřech sezónách Městské a oblastní divadlo, záhy se z něj stalo Krajské oblastní divadlo v Brně, od sezóny 1954/1955 neslo název Divadlo bratří Mrštíků a od června 1993 jej všichni známe jako Městské divadlo Brna. V červnu roku 2025 oslaví tedy naše divadlo 80 let od svého vzniku a my si toto výročí připomeneme právě uvedením titulu, který stál na samém počátku.
Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.
Nic z výše uvedeného neztrácí v dnešních dnech na své aktuálnosti a síle výpovědi, proto se Městské divadlo rozhodlo uvést znovu toto milostné nemilosrdné dobrodružství v nové zhudebněné verzi (tak, jak se pro naše divadlo sluší). Autorem hudby bude mladý komponista Lukáš Janota. Nová režie Stanislava Moši ožije tentokrát na Biskupském dvoře, aby i další generace diváků mohla prožít dávnou romanci z 18. století, kterou z původního románu Antoine Françoise Prévosta pro české prostředí v roce 1940 geniálně zveršoval a upravil Vítězslav Nezval.
Vzhledem k významu této inscenace ji budeme uvádět jak na Biskupském dvoře, tak i na Hudební scéně.
