Sen noci shakespearovské

Minirecenze Rovnosti

Markéta Stulírová 31. květen 2011 zdroj Brněnský deník

Sedm brněnských divadel a studenti JAMU v sobotu snili Sen noci shakespearovské. V jednom představení, na tomtéž jevišti, po sedmi minutách. Soubor Polárky zpíval, roztodivně poskakoval a zpoza mlhy vykřikoval Hotovo, konec! Ale byl to teprve začátek. Herci Městského divadla Brno předestřeli příběh Tita Andronica. Stručně a vtipně, vznikla zkratka hodná postupu z kvalifikace do hlavní soutěže. Divadelní fakulta jaksi zamrzla v Zimní pohádce. Téměř beze slov, s nucenou lyričností, zato s nápaditým výtvarným pojetím. Jen lední medvěd měl místo srdce květák. Nebo to byly banány? Ansámbl Radosti mylně vzbuzoval dojem bouře a teprve po otázce Jak se vám líbí kupec benátský? bylo jasno. Potlesk. Konec dobrý, všechno dobré. Mahenova činohra zpracovala historické hry a upozornila na nadčasovost námětu o neslučitelnosti morálky a politiky. Buranteatr představil Mouřenína v Bouři, což je jen marketingově odlomený střípek z dosud utajeného Shakespearova veledíla Kakao. Poté se opět představilo Městské divadlo: zloba Lady Macbeth se mísila s tóny pop-opery, baletní čísla vystihla, kolik poetiky ukrývá Cymbelín. Divadlo Husa na provázku ukázalo, že stejně jako žena má i Shakespeare mnoho tváří. Nastal čas polibků, syrových scén a asociativně navazujících obrazů, Hamletovi se chtělo spát i umřít a balonky vzlétly nad iluzivní konstrukci Globe. Blázni na provázku. Nejvíce ze zvolené látky vykřesalo HaDivadlo. Na stole byla hlína a duševně rozpolcený Richard III. si královsky podmanil Simonu Pekovou. Nebo to ona ovládla jeho? Mor na vás všechny!, zaklel ten v nitru hybridní tvor. Sen skončil a ve jménu otce (Peter Brook), syna (Simon Brook) a Williama Shakespeara začal druhý ročník festivalu Divadelní svět.