MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO UVEDLO POHÁDKOVÝ MUZIKÁL PRODANÝ SMÍCH
Peter Stoličný 25. květen 2016 zdroj www.musical-opereta.cz
(…) Stěžejní rolí je postava Timma. Jan Brožek zde poprvé ukázal, jak kvalitního interpreta s věrohodným herectvím a kultivovaným zpěvem divadlo získalo. Marii, Timmovu věrnou kamarádku, která s ním bojuje o získání prodaného smíchu zpátky, hrála Eliška Skálová. Už má za sebou několik úspěšných rolí, zde však dostala velkou příležitost zpěvní i hereckou. Zvládla ji s jistotou a krásným nasazením, určitě diváky přesvědčila, že je pro divadlo ziskem. Barona coby strašidelnou pohádkovou postavu převtěleného ďábla si s chutí zahrál Martin Havelka. Strašit, to umí. Saskií, převtělenou do ďábelské Lilith, byla v představení Viktória Matušovová. Má už na svůj věk hodně divadelních zkušeností a „na place“ to bylo herecky, pěvecky i pohybově znát. Energickou přisluhovačku barona si zahrála opravdu s mimořádnou chutí. Výrazný part má v muzikálu také kamarád Alexandr, kterého hrál Lukáš Janota, jedna z opor divadla. Všestranný umělec, který i zde ukázal, kolik talentu v něm je. Ještě jednu úlohu nelze opomenout. Je to dětská role Timma, kterou alternují Josef Gazdík a Adam Gazdík – synové režiséra. Už v nastudovaném muzikálu Pískání po větru obě děti ukázaly, že nespadlo jablko daleko od stromu. To Adam dokázal i v tomto představení. Děti jsou k nerozeznání vzhledem i talentem, takže jenom podle vyvěšeného obsazení zjistíte, který blonďatý klučina tak bezvadně zrovna hraje. (…)
PRODANÝ SMÍCH – FAUSTOVSKÉ TÉMA V MODERNÍM KABÁTĚ OŽÍVÁ V BRNĚ
Kateřina Šebelová 16. květen 2016 zdroj www.epochtimes.cz
Faustovské téma v moderním podání – tak by se dal stručně nazvat magický muzikál Prodaný smích. (…) Autoři muzikálu se pohybují ve světě soulu a R&B muziky, Marcus Heitz se zase zabývá žánrem sci-fi a fantasy, a tak ve vlivu jejich uměleckého směřování zůstaneme po celou dobu trvání inscenace. Navíc se tvůrci muzikálu chytili aktuálního tématu gamblerství a her a místo dostihů děj přesunuli přímo do centra zábavního průmyslu. Scénu tvoří otočné jeviště připomínající kasino, kterému vévodí obrovská ruleta a několik obrazovek připomínajících automaty, které navozují atmosféru herny – světa pozlátka, hazardu, výher i proher. (…) Muzikál nabízí i slušné herecké a pěvecké výkony. Nejvíce se dařilo skvěle zpívající Lucii Bergerové, která si výborně poradila s „dvojrolí“ baronovy temné přisluhovačky Lilith v kombinaci se zakletou Saskií. Bravurní číslo proměny, kdy se démon Lilith mění v křehkou Saskii, patří ke zlatým hřebům představení. Sebejistá Lucie Bergerová dokázala ze své role s přehledem vydolovat maximum. V těsném závěsu se na ni dotahuje Jonáš Florián ztvárňující Timma. Ani Jonáš Florián nezklame v další příběhové proměně – v roli veselého bezstarostného mladíka, který se změní na zatrpklého mrzouta. I zde je radost vidět a slyšet solidně podaný příjemný herecko-pěvecký výkon. Výborně zazpívá i Lukáš Janota v roli utrápeného Alexandra. A těšit se můžeme i na ďábelského barona ve ztvárnění Martina Havelky s ďábelským smíchem. (…)
Kateřina Šebelová, www.epochtimes.cz, 16. 5. 2016
O ĎÁBLOVI Z KASINA
Lukáš Dubský 11. květen 2016 zdroj www.i-divadlo.cz
(…) Muzikálové domy s oblibou využívají literárních námětů a Prodaný smích není výjimkou. Je totiž založen na dětské knížce Jamese Krüsse o Timmu Thalerovi. Timm je malý chlapec, který prodal svůj smích za to, že dokáže vyhrát každou sázku. (…) Základem každého muzikálu je hudba a ta v Prodaném smíchu se celkem povedla. Je to směs popových a rockových melodií „mixnutých“ rapem. Myslím, že závěrečná píseň Je krásné vidět tě zase se smát patří k těm úderným a lehce zapamatovatelným melodiím. (…) Zajímavá je scéna Christopha Weyerse, který se rozhodl kulisy pojmout ve stylu známé stavebnice Merkur. Symbolizuje to svět dětství a fantazie, který Timm ztrácí spolu se svým smíchem. Naproti tomu kasino je vyvedeno hodně realisticky, rulety a karetní stoly obklopuje množství televizních obrazovek, vsadit tady můžete skutečně na všechno, cena je ale hodně vysoká. (…) Jan Brožek v úloze Timma Thalera (…) spolehlivě zpívá i hraje. Barbora Remišová vytváří Timmovu kamarádku Marii jako sympatickou, trochu hyperaktivní dívku. Režisér jí nedává vydechnout, Marie neustále odněkud někam běhá, téměř se nezastaví. Démonického pokušitele barona Tretsche ztvárnil Martin Havelka, který je zasloužilým představitelem ďábelských rolí. (…) Herecky i pěvecky nejzajímavější je tentokrát ovšem Viktória Matušovová v roli Lilith. Její znělý hlas ční výrazně nad všemi ostatními. (…)
JAK V MĚSTSKÉM DIVADLE BRNO PRODÁVAJÍ SMÍCH
Luboš Mareček 10. květen 2016 zdroj www.mestohudby.cz
(…) Brněnský inscenační tým v čele s režisérem Petrem Gazdíkem vytvořil světelně-hudební šou, v níž se střídají záblesky kasina i samotného pekla. Ostatně vše – dění i muzika ‒ tady osciluje mezi světem lidí a démonů. Výprava Christopha Weyerse, zejména monstrózní kulisy, vznikla jakoby z hravé zvětšené stavebnice Merkur. Punc současnosti i dusnost herny dodává několik televizních obrazovek, na kterých běží sportovní sázkařské zápasy či on-line poker, dominantu scénografie tvoří velká otáčející se ruleta na horizontu jeviště. Gazdík se snaží nabídnout rychle odsypávající podívanou (inscenace lehce přesáhne dvě hodiny), kterou má vytvořit vedle použitých laserů či záznamu zvuků ptáků a deště zejména dynamická práce orchestru (dirigent Ema Mikešková) a interpretů. (…) Muzikál opravdu nese představitel hlavního hrdiny Jan Božek (Timm) a mimořádným oživením jsou výstupy Viktórie Matušovové (Lilith). Božek v roli dospívajícího Timma se neschovává za nějakou prvoplánovou infantilitu, požitkem je jeho jasný a libozvučný pěvecký projev, stejně jako u Lukáše Janoty (Alexandr). Pěvecky suverénní Matušovová přesvědčivě zachytila rozpor mezi hrubým hlasem mluvící démonou a posléze milující mladou ženou. (…) Prodaný smích probublává mezi pohádkou, duchařinou, fantasy i podobenstvím o tom, že – slovy finální písně – smích všem lidem sluší a navrch je to lék. (…)
PRODANÝ SMÍCH, OVŠEMŽE ĎÁBLOVI
Vratislav Mlčoch 9. květen 2016 zdroj www.babocka.vram.cz
(…) Děj je barvitý a zapeklitý, jsou do něj zabudovány různé vtipné sekvence, a písničky jsou výborné. Hudba je rocková, pro živý orchestr s dvaceti osmi hudebníky, a zaranžovaná tak, že neztrácí svůj rockový náboj, nýbrž jej obohacuje a rozvíjí. Krásně se poslouchá a svádí k pozpěvování, k pobrukování. Však se na aranžích podíleli hned tři umělci. Scénu řešil Christoph Weyers pomocí zvětšené stavebnice Merkur, což je dobrý nápad, ale na kostýmech se přímo vyřádil. Svou fantazii totálně pustil na špacír a ona mu donesla zpátky kostýmy, že zíráte. Režiséru Petru Gazdíkovi se v takovém prostředí už režírovalo snadno a na soubor se mohl spolehnout. Ten nikdy nezklame. Co se ale vymykalo, byl výkon Lucie Bergerové v roli ďáblice Lilith, plazící se před svým pánem a divoce dorážející na všechny ostatní. Její grimasy, hlas, gesta, pohyby těla – to byla přímo paráda. (…)
