Viki kráčí za štěstím

VIKI ČILI MUZIKÁL (ZE) STARÉ ŠKOLY

Hudební retro komedie Viki kráčí za štěstím, jak ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Brno, je na mnoho způsobů zpáteční cestou v čase. Diváka vrací ke tvorbě z autorské dílny Milan Uhde, Miloš Štědroň, kterou nyní výrazně doplnil hudební skladatel Karel Cón. Jde navrch o exkurz k reálnému příběhu, který se odehrál na přelomu 60. a 70. let, či swingové muzice kralující éře sladkých sixties. (…) Uhdeho hrdinka Viki je v tomto díle usedlou pětatřicetiletou manželkou s patnáctiletou dcerou. A tato všedním manželstvím a hodným mužem unuděná, přitažlivá Viki se zprudka zamiluje do uhrančivého jazzmana, kvůli kterému opustí rodinu, i když jí to celé okolí rozmlouvá. (…) Reálný příběh z počátku normalizace je v muzikálu Viki kráčí za štěstím vsazený do tónů jazzu, swingu, ale i názvuků rock’n’rollu. A musím říci, že zejména Cónova hudební výprava je příjemným způsobem, který nese posluchače v čase zpět. V záplavě nápadité a pohodově šlapající autorské muziky se objeví také opakovaně citace či motiv ze slavného jazzového hitu In the Mood, jak jej známe z nesmrtelné nahrávky Glenna Millera a který celé swingové uchopení muzikálu vhodně svírá a rámuje jej. Celý titul také v několika písňových číslech vhodně a zajímavě nabídne několik blues, tedy muziky, která dala přímý základ jazzu, ragtimu, rock’n’rollu či rocku. Předností večera je tradičně naplno šlapající a zvukově sytý orchestr pod vedením Dana Kalouska. (…) Na výbornou zvládla hlavní hrdinku Lucie Bergerová, která z Viki neudělala toliko nějaký romanticky trpný obrázek přeslazené ženy jdoucí za svojí osudovou, i když nepříliš kvalitní láskou. Pěvecká perfekce u Bergerové je potom vlastní také Viktórii Matušovové v roli zahnané milenky a uklízečky Maláškové. Mladá muzikálová herečka dodala figuře této mstící se a vlastně jen využité ženy ve finále až démonický rozměr antické Erínye a její poslední sólo bylo posluchačským zážitkem plným hlasových i hereckých emocí. Herecky své figuře dostál také Petr Štěpán v roli zamilovaného proutníka Bašty. (…) Už tradičně výtečné byly sbory, ať to byly Sex-tety nebo zavržené Baštovy ženy. Důležité je také vyzvednout opravdu nápaditou a pulsující choreografii Jaroslava Moravčíka, který titul Viki kráčí za štěstím místy přibližuje k tanečnímu muzikálu a nabízí skutečně svižná, nápaditá čísla. Dobový odér do svých kostýmů nápaditě přenesla Zuzana Štefunková Rusínová. Scéna jejího manžela Tomáše Rusína potom využívá naznačených 2D efektů kreslených komiksů. (…)

VIKI KRÁČÍ ZA ŠTĚSTÍM ANEB BLÁZNIVÁ LÁSKA POTKÁ KAŽDÉHO A NA VĚK SE NEOHLÍŽÍ

Milan Uhde je zdatný autor a celý text napsal ve verších, tak zdatný autor, že ke zhudebnění potřeboval hned dva skladatele, Miloše Štědroně a Karla Cóna, kteří se rozmáchli podobně velkoryse a zhudebnili téměř vše, takže když budeme považovat krátké mluvené úseky za recitativ sui generis, vychází nám místo muzikálu swingová opera. (…) Nesmím ovšem opomenout režii Juraje Nvoty, který se blýskl hned řadou skvělých nápadů. (…) Lucie Bergerová v roli Viki téměř nesleze ze scény, k tomu bravurně zpívá, tančí i hraje, Petr Štěpán coby Muž s jiskrou jí zdatně sekunduje, bodejť by ne, když onu jiskru nemusí předstírat. Viktória Matušovová v roli takzvané uklízečky, ale de facto poslední bejvalky přetékající uraženou nenávistí a Aleš Slanina coby sucharský sexuolog hrající si na muže velkého světa. (…) Vůbec není špatné si od současnosti odpočinout a vrátit se do šedesátých let s jejich ztřeštěnou módou, minisukněmi, tupírovanými hlavami, nahoře úzkými a dole extrémně širokými kalhotami, těsnými sáčky s širokými klopami a dlouhými vlasy i u mužů. Do paneláku, ve kterém se žije pospolitě, protože to ani jinak nejde díky nedostatečné zvukové izolaci stěn a stropů. Do doby, kdy málokdo si může koupit automobil, a tak rodina jezdí na motocyklu se sajdou, no řekněte, není to samo ztřeštěné? (…)

VIKI KRÁČÍ ZA ŠTĚSTÍM (…)

(…) Otočná scéna Tomáše Rusína nás lehce zavede do šedivých sedmdesátých let minulého století, do temného období normalizace. Nejprve se ocitneme v prostranství před panelákem, který si žije svým vlastním životem. Když se ukáže druhá strana kruhové scény, náhle se před námi objeví zcela jiný svět – svět kabaretu, nočních barů nebo Markova uměleckého bytu. Tyto dvě polohy divácké fantazii zcela pro tento příběh postačí. Zbytek sedmdesátkové atmosféry dokreslí kostýmní složka z dílny Zuzany Štefunkové-Rusínové, která tematicky zapadá do děje. Naprázdno nevyjde ani nápaditá choreografie Jaroslava Moravčíka, která vyzní zvláště v podobě company, pěvecky i herecky se nejlépe prosadí v tanečně pěveckých číslech panelákových obyvatel nebo vystoupení dívčí šestice Sexy-tety, která slavného jazzmana, zpěváka a saxofonistu doprovází na jeho koncertech a vystoupeních. Hudebního nastudování se zhostil ostřílený brněnský muzikálový autor Miloš Štědroň spolu s hudebním skladatelem a předním autorem MdB Karlem Cónem. Hudební složku tvoří převážně swingové, bluesové a jazzové melodie, které prezentuje našlapaný místní orchestr v plném nasazení. (…) Herecky a hlavně pěvecky příběhu dominuje Lucie Bergerová v roli Viki. Její (nejen) pěvecká jistota a přirozenost na sebe zaslouženě strhává pozornost. Bergerová nabízí skvělý výkon, který rozhodně potěší. Výtečně jí sekunduje Petr Štěpán ztvárňující bouřliváka a místní hvězdu Marka Baštu. Bohémský floutek, který láme ženská srdce, Petru Štěpánovi sedí a diváci si jej v této roli jistě zamilují. Nezklame ani zhrzená a opuštěná Baštova milenka Malášková, kterou ztvárnila Viktória Matušovová, která každou rolí dokazuje kvalitní pěvecký potenciál. Humornou vložku do děje vsadí Jakub Przebinda v roli všudypřítomného papouška. A samozřejmě body chvály sklidí i šestice zpěvaček z Baštova kabaretu Sex-tety, které dodají příběhu potřebnou šťávu a říz. (…)

Zobrazit další fotografie