SEZÓNNÍ PŘEDPLATNÉ 2025/2026
Eugene O’Neill
TAK TROCHU BÁSNÍK
hořká komedie o střetu snu a skutečnosti
Za druhé světové války, finančně zajištěný Nobelovou cenou, začal nejslavnější americký dramatik té doby Eugene O’Neill psát (kromě silně autobiografické Cesty dlouhým dnem do noci) velkolepý cyklus her. Pracovně jej nazval Příběh vlastníků, kteří se vyvlastnili, jenž měl zmapovat americké dějiny od Deklarace nezávislosti až po hospodářskou krizi 30. let minulého století. Z velkého plánu O’Neill dokončil jen jedinou hru: zato strhující. Byla jí hořká komedie o jeho hlavním životním tématu: dvojznačné roli lži a iluze v lidském životě, kterou nazval Tak trochu básník. Na jeviště se dostala až několik let po jeho smrti, ale dnes ji počítáme k vrcholům jeho rozsáhlého díla.
Hlavní postavou tohoto sugestivního dramatu, které se odehrává nedaleko Bostonu v roce 1828, je irský imigrant Cornelius Melody, hrdý a temperamentní majitel zchátralého hostince. Cornelius, přezdívaný Con, uprchl do Ameriky z Irska, když vinou skandálu přišel o svůj společenský status. I v Americe se topí v dluzích, ale přesto se pevně drží své vznešené identity statkáře a válečného hrdiny. Svou ženu a dceru neustále napomíná za jakékoli prozrazení jejich skromných irských kořenů. Příběh nabírá obrátky, když se dcera Sára zamiluje do bohatého amerického hosta v jejich hostinci. Corneliova touha udržet si za každou cenu iluzi svého vysokého postavení vede přes množství originálních peripetií k výbušnému tragikomickému vyústění.
Básnivá, zábavná i tragická hra se vrací na česká jeviště poprvé od roku 1972. S ní se po kratší přestávce vrací do MdB i vynikající režisérka Hana Burešová, která se na uvádění pozapomenutých klenotů světové dramatiky vytrvale specializuje.
Režie: Hana Burešová
Premiéry: 13. a 14. září 2025 na Činoherní scéně
Daniel Kyzlink, Luděk Kašparovský
WINTON
muzikál o záchraně 669 životů, světová premiéra
„Všechno, co není vysloveně nemožné, se dá uskutečnit, jestliže se na to člověk plně zaměří a je rozhodnutý to udělat.“ (Nicholas Winton)
Nicholas Winton byl v roce 1938 mladý, ani ne třicetiletý úspěšný muž pracující ve finančnictví a žijící život adekvátní svému věku. V prosinci téhož roku se Nicholas chystal na dovolenou do Švýcarských Alp, ale jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa, ho požádal, aby se místo lyžování přijel podívat do Prahy.
Návštěva uprchlického tábora, kde byli lidé z obsazeného pohraničí, ho doslova šokovala. Uvědomil si, že uprchlíci, většinou židovského původu, jsou v přímém ohrožení života a rozhodl se konat. Protože německé úřady odmítaly pustit celé rodiny, založil dětskou sekci Britského výboru s cílem zachránit alespoň děti. Za pomoci své matky a několika spolupracovníků shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.
První Kindertransport (dětský transport) z Prahy byl vypraven 14. března 1939 s pouhými dvaceti dětmi. Poslední úspěšný dětský transport byl vypraven 2. srpna 1939 a celkový počet zachráněných dětí tak dosáhl čísla 669. Úplně poslední vlak s 250 dětmi byl vypraven 1. září 1939, ale byl zastaven a poslán zpět, protože ve stejný den vypukla druhá světová válka.
Na světě dnes žijí desítky tisíc lidí, kteří za svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi. Nicholas Winton svůj čin nepovažoval za nic výjimečného a nikdy o něm sám nemluvil. Jen náhoda v roce 1988 způsobila, že se o transportech ohrožených dětí z Prahy do Londýna dozvěděla jeho žena Greta. Náhodou našla seznamy dětí a příslušné dokumenty na půdě v domě, kde Wintonovi bydleli. Předala vše historičce Elizabeth Maxwellové a díky ní se o tom dozvěděl celý svět.
Muzikál na motivy neuvěřitelného příběhu lidskosti, odvahy, skromnosti i lásky z pera Daniela Kyzlinka a Luďka Kašparovského, který vznikl přímo pro soubor MdB, uvedeme ve světové premiéře.
Režie: Petr Gazdík
Světová premiéra: 18. října 2025 na Hudební scéně
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
LAZEBNÍK SEVILLSKÝ
slavná komedie o sluhovi s ostrovtipem jako břitva
V ulicích španělské Sevilly žije v domě se zamřížovanými okny krásná mladá Rosina. Pod zámkem si ji tam hlídá starý doktor Bartolo, který k ní chová náklonnost větší, než jak by se na poručníka slušelo. Jaká je to smůla pro hraběte Almavivu, když kráska, do které se před půl rokem zamiloval v Madridu a teprve teď se mu ji podařilo najít, je nucená vdát se za svého žárlivého poručníka. Ještěže se v blízkosti vyskytuje lazebník Figaro, bývalý Almavivův sluha, který ledacos umí, od holení přes ranhojičství až po intriky plné převleků a lstí. Koho by tedy mohlo překvapit, že mladí milenci a jeden lazebník otočí Bartolův dům vzhůru nohama?
Věhlasný dramatik Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais napsal na konci 18. století tři hry o sluhovi Figarovi, které vyvolaly velký poprask napříč celou Evropou. Dvě z nich, Lazebník sevillský (1773) a následná Figarova svatba (1775), se staly stálicemi na světových jevištích, a to jak činoherních, tak i operních (díky dílům Gioacchina Rossiniho a Wolfganga Amadea Mozarta).
V první komedii Lazebník sevillský přivádí autor na jeviště postavu vychytralého sluhy Figara s mrštným jazykem a unikátními taktickými schopnostmi, které vytvářejí záplavu nádherných komických situací plných senzačního humoru, který dokonale baví své publikum i v současné době.
Nyní bude uveden i na jevišti Městského divadla Brno, ale tentokrát ve zcela novém překladu Zuzany Čtveráčkové, která pro naše divadlo nově přeložila i Molièrova Lakomce. A protože tuto slavnou Beaumarchaisovu komedii nastuduje režisér Stanislav Moša a v titulní roli mazaného lazebníka se představí Michal Isteník, dá se čekat další nezapomenutelná inscenace!
Režie: Stanislav Moša
Premiéry: 1. a 2. listopadu 2025 na Činoherní scéně
Gordon Greenberg, Steve Rosen
DRÁKULA
bláznivá komedie pro diváky s jakoukoli krevní skupinou, česká premiéra
Americký divadelní režisér a scenárista Gordon Greenberg spolu s hercem, skladatelem a textařem Stevem Rosenem uvedli v roce 2023 na off-Broadwayi bláznivou komedii parodující známý hororový příběh o hraběti Drákulovi. Renomovaná autorská dvojice při své spolupráci těží z bohatých zkušeností jak na amerických, tak londýnských jevištích. V bláznivé verzi známého upírského románu Brama Stokera podle novinářů „nahrazují horor humorem“ a dávají tak vzniknout „nonstop večírku, během kterého se divák nepřestane smát“.
Ve zrádných horách Transylvánie se pokorný anglický realitní agent Jonathan Harker vydává na strastiplnou cestu za novým a tajemným klientem, který je shodou okolností zároveň nejděsivějším a nejdivočejším monstrem, jaké kdy svět poznal. Hrabě Drákula se navíc zamiluje do Jonathanovy snoubenky Lucy a vyrazí do Londýna, aby ji získal pro sebe. Příběh se zamotává, když na scénu přichází slavný lovec upírů Jean Van Helsing… Drákula se nakonec zmocní Lucyiny sestry Míny a z původně nenápadného Jonathana se tak musí stát hrdina, který nakonec všechny zachrání…
Známá historka o krvežíznivé zrůdě je ovšem vyprávěna v dechberoucím tempu, navíc s neuvěřitelně vtipnou nadsázkou, lehkostí, ironií a humorem. Všechny postavy příběhu jsou hrány pouze pěti herci, kteří za pomoci minimálních vnějších efektů, s o to větším důrazem na přesnou komediální souhru a hereckou ekvilibristiku nenechají diváky vydechnout a vrší jeden vtip nad druhý.
Slovní hříčky, pohybová, až klaunská zdatnost, převleky a rozverná hra se známým příběhem strhujícím způsobem vyprávějí upírský příběh tak, že si jej diváci musí zamilovat. V režii Stanislava Slováka uvedeme tuto komedii v české premiéře jako poslední inscenaci roku 2025.
Režie: Stanislav Slovák
České premiéry: 13. a 31. prosince 2025 na Činoherní scéně
Maury Yeston, Arthur Kopit
FANTOM
známý příběh v atraktivním muzikálovém provedení, česká premiéra
Muzikál FANTOM od Mauryho Yestona a Arthura Kopita začal vznikat dříve než známější Fantom opery od Andrewa Lloyd Webbera, konkrétně už na začátku 80. let. Producent Ken Hill přišel s nápadem na muzikálovou adaptaci Lerouxova románu a Kopit s Yestonem na ní začali pracovat. Nicméně v roce 1984 oznámil Andrew Lloyd Webber, že pracuje na vlastní verzi, a s podporou silného produkčního týmu včetně Camerona Mackintoshe vznikl slavný titul stojící na pomezí muzikálu a opery. FANTOM měl tak nakonec premiéru až pět let po londýnském Lloyd Webberově díle v Houstonu v roce 1991 a od té doby se pravidelně hraje po celém světě.
Román Fantom opery (Le Fantôme de l'Opéra) napsal Gaston Leroux a poprvé vyšel v roce 1909 jako příběh na pokračování v novinách Le Gaulois. Knižně byl publikován v roce 1910. Leroux tvrdil, že příběh, v němž se mladá talentovaná zpěvačka musí rozhodovat mezi soucitem k jednomu a láskou k druhému muži, vychází ze skutečných událostí, například z existence tajných katakomb pod Opérou Garnier a z legendy o „tajemném muži s maskou“. Román stejně jako jeho několikerá divadelní zpracování kombinuje gotický horor s romantickým příběhem a detektivkou.
Americká verze známého příběhu o znetvořeném géniovi, který žije ukryt před světem v útrobách pařížského operního domu a nešťastně se zamiluje do sopranistky Christine, se více soustředí na psychologickou stránku postav a bývá proto často označována za lepší než zpracování Lloyd Webbera. Diváci tak mají díky tomuto zpracování šanci blíže pochopit známé postavy a zároveň nejsou ani ochuzeni o krásné melodie. Brněnské publikum koneckonců zná Mauryho Yestona jako autora dalších oblíbených titulů (TITANIC, Nine a Grand Hotel).
Zažijme tedy neobyčejný příběh Fantoma, jak jsme ho dosud neznali! Maury Yeston a Arthur Kopit přinášejí dojemnou verzi slavné legendy se strhující hudbou a nádhernými melodiemi, které nás pohltí v muzikálu plném emocí, lásky a naděje. V české premiéře uvedeme FANTOMa na Hudební scéně v režii Stanislava Moši.
Režie: Stanislav Moša
Česká premiéra: 24. ledna 2026 na Hudební scéně
Jane Austenová, Jitka Šotkovská, Jan Šotkovský
ROZUM A CIT
romantická komedie o lásce, cti a společenských konvencích, světová premiéra
Jane Austenová je bez diskuse jednou z vrcholných autorek anglické literatury, klasičkou románu 19. století, bystrou a ironickou pozorovatelkou mnohdy až komických záludností společenského života. Rozum a cit, její první a zároveň vrcholný román, jeden z nejslavnějších anglických románů vůbec, dokazuje její cit pro milostné zápletky, jemný psychologický postřeh i suverénní nadhled nad dobovými romantickými klišé.
Austenová v Rozumu a citu vypráví příběh sester Dashwoodových, které osud obral o domov i společenské postavení, když je po smrti otce jejich nevlastní bratr se svou panovačnou ženou připravil o dědictví. Elinor, Marianne a jejich matka jsou tak nuceny opustit pohodlí milovaného sídla Norland Park a přestěhovat se do studeného venkovského domku v Devonshiru. Zde musí svůj život začít znovu a zdánlivě bez velkých vyhlídek. Obě sestry jsou povahově velmi rozdílné a podobně se liší i jejich zrání a trápení, která je nakonec zavedou z poklidu devonshirského venkova do víru londýnské plesové sezóny. Elinor vyznává uměřenost a zdravý rozum, Marianne romanticky vášnivou citovost – ale obě se budou muset v době, kdy lásku ovládají peníze, naučit spojit rozum s citem, aby našly své štěstí.
Bohatá mozaika vztahů a osudů na pozadí dvou milostných příběhů kreslí portrét společnosti, v níž se hojně vyskytuje jak přetvářka, pokrytectví a sobectví, tak upřímný cit a vzájemné porozumění. Proslulý román plný humoru i emocí ze „staré dobré Anglie“ se dočkal mnoha filmových, divadelních i televizních adaptací. Na jeviště MdB jej v původní dramatizaci a světové premiéře pro naše divadlo přivede náš stálý host, režisér Mikoláš Tyc.
Režie: Mikoláš Tyc
Světové premiéry: 7. a 8. února 2026 na Činoherní scéně
Robin Schenk, Petr Štěpán, Miroslav Ondra
ViK!NG
dobrodružný rodinný muzikál, světová premiéra
V dávných dobách ze země ledu a ohně, ze země severských bohů a ság, ze země fjordů a bájných draků povstala říše Vikingů. Národ hrdý a dobyvačný, národ válečníků, pro něž byla čest víc než vlastní život. A zde se začal psát příběh našeho hrdiny Johana, statečného Vikinga… tedy ne tak úplně. Johan zatím žádným udatným vikinským válečníkem není! Chtěl by válčit a dobývat, ale ještě je na to docela malý. Je synem pěvce, který statečným válečníkům zpívá ódy na jejich slavná tažení, takže Johana asi závratná válečnická kariéra taky nečeká. Chtěl by radši následovat cestu svého strýce, věhlasného Haftora Drakobijce! Proto se rozhodne vzepřít osudu a společně s kamarádem Svenem, malým vynálezcem, podniknout riskantní plán. Musí zabít draka a zuby tohoto netvora vyzdobit své přilby. Teprve pak budou skutečnými vikinskými bojovníky. Ale celý tento plán se poněkud zvrtne, a tak se naši malí dobrodruzi ocitají pronásledováni nejen válečníky z vlastní vesnice, ale také obrovskou nepřátelskou armádou, která ze všeho nejraději zabírá sousední území…
Po úspěchu hudebního dramatu Devět křížů přichází autorské trio Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra s dobrodružně komediálním příběhem pro celou rodinu, který nás zanese na bájný sever do dob vikinských tažení. Příběhem, který s humorem a nadhledem vypráví o tématech rezonujících napříč staletími. Kdo je skutečný hrdina? Co to znamená opravdové přátelství? Jak je nesnadné být teenager v jakékoli době! Jak je těžké najít si to své místo ve společnosti a jak je ještě těžší nenechat se zmást lží a nástrahami. A hlavně… jak je to s těmi dračími zuby na vikinských přilbách.
Režie nové show plné dobrodružství, humoru a chytlavých melodií, která rozesměje a dojme diváky všech věkových kategorií, se ujme zkušený autor a herec Městského divadla Brno Petr Štěpán.
Režie: Petr Štěpán
Světová premiéra: 28. března 2026 na Hudební scéně
Gabriela Preissová
JEJÍ PASTORKYŇA
realistické drama o mateřské lásce
„Správa divadelní projevila velmi dobrý vkus. Obecenstvo potvrzuje toto mínění úplně, zavrhujíc šmahem tu nízkost posuzování neostýchající se viniti Pastorkyni z nemravnosti! Nám líbí se v Pastorkyni nehledání efektů, prostota a opravdovost. Viděti přímo na obecenstvu, jak jest opravdově dojato.“ Takové byly reakce na první uvedení dramatu Její pastorkyňa v roce 1890 v pražském Národním divadle. Od té doby bylo drama uvedeno jen od roku 1945 nesčetněkrát a zásadního významu získalo i po úspěchu operní adaptace Leoše Janáčka z roku 1904.
Gabriela Preissová (1862–1946) byla již v té době uznávanou autorkou a dramatičkou. O rok dříve mělo premiéru její první drama Gazdina roba, které napsala podle své povídky přímo na popud tehdejšího ředitele Národního divadla F. A. Šuberta. Byla to doba, kdy na české jeviště vstoupil nový umělecký směr realismus, a tak hry, které dnes považujeme za „českou klasiku“ (Naši furianti L. Stroupežnického, Maryša bratří Mrštíků, Vojnarka a Otec A. Jiráska), musely obhájit své místo v dramaturgických plánech divadel. Realistické popisování tehdejších problémů společnosti, často vyhrocené až do tragických situací nebylo obecenstvem přijímáno lehce, a proto byly hry často označovány za nemravné a nevhodné. Tak tomu bylo i v případě obou dramat Gabriely Preissové. Tehdejší úhel pohledu na příběhy povětšinou z venkovského života, které odhalovaly skutečné problémy běžných lidí, se naštěstí brzy pozměnil. Realismus obhájil své místo jak na jevištích, tak v srdcích diváků. Výše zmíněná dramata se pravidelně na česká jeviště vracejí a vybízejí k novému inscenování.
Její pastorkyňa vypráví příběh ve vsi vážené, obětavé, ale přísné Kostelničky, která se snaží chránit svou nevlastní dceru Jenůfu před hanbou a utrpením. Když zjistí, že Jenůfa čeká dítě se Števou, lehkovážným mladíkem, který si ji nemá v plánu vzít za manželku, rozhodne se jednat. Ve snaze uchránit dívčinu čest a zajistit jí lepší budoucnost v zoufalství učiní děsivý čin. Zatímco pro Kostelničku je tragické rozhodnutí zničující a zpochybní veškerou morálku, v niž dosud věřila, Jenůfa nakonec nalezne smíření, pochopení a lásku.
Na jevišti našeho divadla byla Její pastorkyňa uvedena jedinkrát, a to v roce 1950 v režii Zdeňka Dopity. Po dlouhé době se tak tedy naši diváci dočkají nové inscenace známého plnokrevného příběhu v režijním pojetí Petra Gazdíka.
Režie: Petr Gazdík
Premiéry: 11. a 12. dubna 2026 na Činoherní scéně
Všechny tyto nové tituly MdB jsou součástí Sezónního předplatného 2025/2026, které si noví zájemci mohou zakoupit od 9. dubna 2025, a to buď osobně v komerčním oddělení divadla, Lidická 1863/16, 602 00 Brno, tel.: +420 533 316 352, e-mail: komercni@mdb.cz, každý všední den od 8.30 do 11.30 a od 12.00 do 16.00 hodin, či online na www.mdb.cz.
Cena Sezónního předplatného činí 4 480 Kč; pro důchodce, studenty a držitele průkazů ZTP a ZTP/P: 3 680 Kč.
PŘEDPLATNÉ PRO PĚKNÉ PODVEČERY 2025/2026
Společně s prodejem Sezónního předplatného je zahájen i prodej Předplatného pro pěkné podvečery. V rámci tohoto typu předplatného vás čekají dva hudební a dva činoherní tituly, jež patří v MdB k těm vůbec nejvyhledávanějším. Pro divadelní sezónu 2025/2026 jsou pro vás vybrány tyto výjimečné inscenace:
Vítězslav Nezval
MANON LESCAUT
lyrické drama v hudebním hávu
V roce 1945, konkrétně 14. června, bylo Nezvalovou hrou Manon Lescaut otevřeno brněnské činoherní divadlo s tehdejším názvem Svobodné divadlo. V roce 2025 slaví tedy dnešní Městské divadlo Brno osmdesát let od svého vzniku a toto výročí si připomíná právě uvedením titulu, který stál na samém počátku. Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý rytíř des Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.
Nic z výše uvedeného neztrácí v dnešních dnech na své aktuálnosti a síle výpovědi, proto uvádíme znovu toto milostné nemilosrdné dobrodružství v nové zhudebněné verzi (tak, jak se pro naše divadlo sluší). Autorem hudby je mladý komponista Lukáš Janota.
Režie: Stanislav Moša
Hrají: Barbora Slaninová, Martin Mihál, Marco Salvadori, Patrik Bořecký, Lenka Janíková, Petr Halberstadt. Jan Valeš, Diana Velčická, Alan Novotný, Stanislav Slovák, Dušan Vitázek a další.
John Dempsey, Dana P. Rowe
ČARODĚJKY Z EASTWICKU
návrat oblíbené magické muzikálové komedie
„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během jejich prvního uvedení a během toho druhého byly nyní označeny za „totální muzikál“. V souvislosti s oslavami výročí dvaceti let od otevření Hudební scény v říjnu 2024 jsme se totiž rozhodli vrátit k titulu, na nějž mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, v níž tři zoufalé ženy prožívají znuděné dny na malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, který se jim skutečně zjeví, avšak v podobě ďábla, což rozpoutá vzrušující jízdu plnou vtipných scén.
Bazén se skutečnou vodou, violoncello hrající zcela samo, vskutku zdrcující drtič odpadu, tři vznášející se hrdinky a další triky jsou nedílnou součástí muzikálu, který je ovšem vedle kouzelnických prvků založen především na silném příběhu a nádherné hudbě plné nezapomenutelných melodií. Maloměstský Eastwick a jeho obyvatelé zkrátka přináší velkolepou podívanou. To musíte vidět!
Režie: Stanislav Moša
Hrají: Ivana Vaňková nebo Svetlana Janotová, Johana Gazdíková nebo Tereza Navrátilová, Radka Coufalová nebo Andrea Zelová, Petr Gazdík nebo Petr Štěpán, Lenka Bartolšicová nebo Lucie Bergerová, Milan Němec nebo Igor Ondříček, Kristýna Daňhelová nebo Dagmar Křížová a další.
Robert Harling
OCELOVÉ MAGNOLIE
komedie o vážných věcech
V kadeřnickém salónu Truvy Jonesové ve fiktivním malém městě v Louisianě se pravidelně setkává pětice žen, kterou i přes veškerou jejich rozdílnost spojuje pevné sesterské semknutí. Jak to totiž často v podobných podnicích bývá, ženy se zde nescházejí pouze za účelem pečovat o svůj vzhled, ale především jde o jejich duše. Ty jsou křehké a zranitelné jako krásný květ magnolie, a přitom silné jako z ocele, aby unesly tíhu všeho, co jim osud někdy nadělí. Postupně se tak rozvíjejí příběhy nové kadeřnice Annelle, jejíž milý byl ve vězení, vdovy po starostovi Clairee, matky M'Lynn a její cukrovkou trpící dcery Shelby a nejstarší, zatrpklé Ouiser, jejíž humor a nadhled působí na všechny jako vše očišťující lék.
S lehkostí a humorem vyprávěný melancholický a podmanivý příběh o potřebě blízkosti, pochopení a přátelství tak mile ukazuje a připomíná, že všechny problémové situace se dají řešit s láskou, tolerancí a porozuměním, díky čemuž se každá repríza stává radostným setkáním jak pro diváky, tak pro dámský herecký soubor.
Režie: Katja Pegan
Hrají: Radka Coufalová, Barbora Slaninová, Ivana Vaňková, Eliška Hladilová, Markéta Sedláčková a Alena Antalová.
Pavel Tomeš, Miroslav Ondra, Stanislav Slovák, Jan Šotkovský
AŽ NA TEN KONEC DOBRÝ
dramatizace humorného románu o smrti
Tři velmi různé postavy, tři generace a tři pohledy na smrt. Co je smrt pro holku, které vzala oba rodiče? Co pro dědu, kterému dýchá na záda? A co pro ženu, která o ní každý den musí psát? A může mít smrt pěkný zadek?
Jedenáctiletá Luna je hodně svérázná školačka s poněkud morbidními zálibami. Má už jenom dědu, astronoma v důchodu, který se o ni po smrti rodičů stará. A ten má zase poněkud cynický pohled na svět i smysl pro humor. Zatímco si to tady dost netypický důchodce hodlá ještě pořádně užít, Luna se snaží spíš zajistit, aby jí její hvězdný děda co nejdéle „vydržel“. Ale ještě je tu poněkud vyhořelá redaktorka Konečná, která má v místním regionálním plátku na starost psaní černé kroniky, a taky její povedená kámoška Klára. Když se osudy hrdinů propletou, výsledkem je nejenom sled půvabných nedorozumění plných černého humoru, ale i pořádné „háelpéčko“. Což v novinářském žargonu neznamená nic jiného než Hluboký Lidský Příběh. A přestože se nikde v inscenaci ani ve stejnojmenném knižním bestselleru od brněnského autora Pavla Tomeše, na jehož motivy vznikla, neobjevuje jméno místa, kde se ono „háelpéčko“ odehrává, všichni Brňané a milovníci Brna v něm neomylně poznají svoje město.
Režie: Stanislav Slovák
Hrají: Ladislav Kolář, Svetlana Janotová nebo Andrea Zelová, Marie Juráčková nebo Karolína Šildová, Petr Halberstadt, Patrik Bořecký, Zdeněk Junák a další.
Předplatné pro pěkné podvečery 2025/2026 si noví zájemci mohou zakoupit od 9. dubna 2025, a to buď osobně v komerčním oddělení divadla, Lidická 1863/16, 602 00 Brno, tel.: +420 533 316 352, e-mail: komercni@mdb.cz, každý všední den od 8.30 do 11.30 a od 12.00 do 16.00 hodin, či online na www.mdb.cz.
Cena Předplatného pro pěkné podvečery činí 2 280 Kč; pro důchodce, studenty a držitele průkazů ZTP a ZTP/P: 1 840 Kč.
