Vážení divadelní přátelé,
vstupujeme do nového roku, v němž naše divadlo oslaví 80 let své existence. Pro připomenutí situace, v níž se zrodilo, vyjímám několik citátů profesora Zdeňka Srny z jeho knihy Půlstoletí Městského divadla Brno.
„Konec války byl provázen i v divadelní oblasti Brna velkými plány a nadějemi, neboť prudké slunce nastalé svobody oslnilo a v lecčems i zaslepilo nejen mnohé tehdejší politiky, ale i divadelníky. Nadšením bylo možno rychle odstranit trosky pobořeného Německého domu ovládajícího svou cihlovou architekturou střed města, bylo možno se překotně a někdy nedůstojně zbavovat všech známek němectví, které připomínaly temné doby válečného útisku a bezmoci, ale pouhé nadšení nestačilo přinést novou a lepší společnost, o níž převážná část tehdejších Čechů snila. Budování svobodné demokratické společnosti bylo svízelnější a s traumatem mnichovské zrady, z něhož těžila sovětským sousedem podporovaná KSČ, se dokonce ukázalo být nemožné.“
„Ještě v květnových dnech se podařilo založit absolventům brněnské konzervatoře druhou brněnskou činoherní scénu s názvem SVOBODNÉ DIVADLO. Jejím prvním sídlem byl Nový domov.“ (Na Gorkého ulici naproti dnes vyhlášené pivnici Bláhovka). Jejím prvním uměleckým šéfem se stal tehdy pětadvacetiletý Milan Pásek.
Byl to právě on, kdo režíroval první představení nového divadla, Nezvalovu Manon Lescaut. Premiéra se odehrála 14. června 1945. „Volba se mohla opřít o obrovskou popularitu Nezvalova textu mezi českou mládeží protektorátní doby. Byl to tedy projev radosti nad svobodou, snaha vyjevit své pocity roztančeným českým slovem.“
Prozatímní povolení získalo divadlo na zkušební dobu od 5. 6. do 14. 9. 1945. Podmínkou bylo prokázat životaschopnost, tj. zájem diváků a poměrně značnou ekonomickou soběstačnost. (Tyto podmínky plníme dodnes…)
Divadlo v průběhu let měnilo svůj název. Ze Svobodného divadla (1945–1949) se stalo Městským a oblastním divadlem v Brně (1949–1950), pak to bylo Krajské oblastní divadlo v Brně (1950–1954), následně se jednalo o Divadlo bratří Mrštíků (1954–1988). Fungovalo i jako součást tzv. Brněnských divadel (1988–1990), pak se vrátil znovu název Divadlo bratří Mrštíků (1990–1993), až se v roce 1993 stalo Městským divadlem Brno.
V roce 1995, kdy jsme si připomínali 50. narozeniny našeho divadla, jsme pro nově rekonstruovanou Činoherní scénu připravili právě Nezvalovu Manon Lescaut a toto nádherné, v mnoha ohledech mimořádné básnické drama jsme se rozhodli uvést i v roce 80. výročí. Milostné nemilosrdné dobrodružství připravujeme v novém hudebním hávu (tak, jak se pro naše divadlo sluší).
Autorem hudby bude mladý komponista Lukáš Janota. Nová inscenace vzhledem ke svému významu tentokrát ožije jak na Hudební scéně, tak na Biskupském dvoře, aby i další generace diváků mohla prožít dávnou romanci z 18. století, kterou z původního románu Antoine Françoise Prévosta pro české prostředí v roce 1940 geniálně zveršoval a upravil Vítězslav Nezval.
I když se naše divadlo v průběhu 80 let své existence jmenovalo různě, vyznávám (aniž bych toužil po další změně), že nejvíce ze všech názvů se mi zamlouvá právě onen původní – Svobodné divadlo. Vždy se nám totiž jedná o divadlo současné, fascinující, dobrodružné, originální, živé a především svobodné!
Při svátcích právě takového divadla se s vámi na shledanou za všechny kolegy těší
