Edith a Marlene je příběhem dvou slavných šansoniérek Edith Piaf a Marlene Dietrich. Autorka hry, maďarská scénáristka Eva Pataki, staví do kontrastu dva odlišné způsoby přístupu k životu - na jedné straně chladnou, ukázněnou profesionalitu Marlene Dietrich, na straně druhé plný, vášnivý a intenzivní život Edith Piaf.
Režie: Pavel Pecháček
Překlad: Kateřina Pošová
Hudební nastudování: Vladimír Truc
Dramaturgická spolupráce: Radmila Petrmichlová
Scéna: Miroslav Cygan
Kostýmy: Romana Tůmová
Pohybová spolupráce: Ludmila Kovářová
Hrají: Hana Seidlová, Renata Worek – Drõsslerová, Tereza Kostková, Karel Vlček, René Přibil, Radek Zima, Petr Mikeska, Jiří Havel, Otto Rošetzký, Aleš Alinče, Inka Brendlová, Drahomíra Syrová a další.
Hudební doprovod: Vladimír Truc (klavír), Zdeněk Vaník (kontrabas), Jan Micka (akordeon)
Délka představení: 02:45 hod.
Hra Edith a Marlene je příběhem dvou slavných šansoniérek Edith Piaf a Marlene Dietrich. Na pozadí jejich setkávání v nejrůznějších životních situacích se formuje jejich vztah a mění se i názory na profesi, život a lásku. Téma hry není ale jen životopisným příběhem, nýbrž klade i otázky o postoji k životu - na jedné straně vysoká profesionalita a cílevědomost, kterou však provází přísná disciplína; na straně druhé nespoutané bohémství a prožívání života naplno i za cenu vlastního sebezničení...
Hra Edith a Marlene byla poprvé uvedena v roce 1985 v budapešťském divadle Vígszínház. Prvním impulsem ke vzniku tohoto dramatického textu byla osobnost herečky Erzsébet Kútvőlgyi, která jako by byla přímo předurčena pro ztvárnění postavy Edith Piaf. Text hry pak autorka směřovala přímo na tělo pro tuto herečku a doplnila jej symetricky o povahově a typově odlišnou postavu Marlene Dietrich. V Maďarsku se tato hra hrála s velkým úspěchem. Dočkala se dokonce televizní a rozhlasové verze.
Z recenze:
... Obě ústřední představitelky doslova táhnou ostatní, inscenace má švih, působivost a autentičnost. Renata Drősslerová v roli Marlene s neskutečně dlouhýma nohama a množstvím nádherných kostýmů se jistě stane magnetem především pro mužské oči. V celkovém příběhu ale přece jen zůstává za představitelkou Edith, Hanou Seidlovou. Drobná herečka s obrovskýma očima svými chameleónskými proměnami diváky doslova pohlcuje. Dokáže být směšně nešikovná, přisprostlá, zoufalá, dychtivě a oddaně milující, extaticky šťastná i rýpavě ironická. I když nechybí pečlivě odpozorované napodobení pohybů slavné šansoniérky, přitáhne nás především to, co přidala ze sebe. Nevzhledná, trochu směšná, zakomplexovaná chudinka v černých šatech s utrženou podšívkou svým chraplavým hlasem a očima, v nichž jsou obsaženy všechny radosti a smutky světa, se při zpěvu mění v esenci lidské velikosti. Při její interpretaci slavných písní - Milord, Mon Dieu či Padam Padam - běží mráz po zádech...
Jana Soprová
