Jaroslav Dufek se narodil 26. dubna 1934 v Brně. Rodinné prostředí, v němž vyrůstal,
mu dalo do vínku družnou povahu, srdečný vztah k lidem a hlavně lásku k divadlu. Ta se
začala projevovat už během studentských let, kdy ochotničil v královopolském Semilassu.
A přivedla ho na Janáčkovu akademii múzických umění, kterou absolvoval v roce 1956
u prof. Antonína Kurše v roli pastora Manderse v Ibsenových Strašidlech.
Po absolutoriu nastupuje do angažmá v divadle bratří Mrštíků a svému rodnému Brnu
zůstává věrný po celý život. Rolí Orlanda ze Shakespearovy komedie Jak se vám líbí
zahajuje dlouhou řadu tzv. milovnických postav, které během svého bezmála desetiletého
angažmá v tomto divadle vytvořil. Vzpomeňme alespoň na některé, jako byl poručík Rževský
v Kohoutově vaudevillové adaptaci Gladkovovy hry Věčně mladá historie, Evžen Oněgin či
Lohkamp v dramatizaci Remarqueových Tří kamarádů. Své mimořádné herecké schopnosti
měl možnost prokázat v náročných rolích jako byla titulní role ve hře Eugena O´Neilla
Milionový Marco, titulní postava v Shawově Pekelníkovi a především letec Jang v Brechtově
Dobrém člověku ze Sečuanu. V ústřední roli Macheathe v Brechtově-Weillově Žebrácké
opeře, k níž se po letech vrátil v Mahenově činohre, prokázal své velké schopnosti pěvecké
a pohybové. V Katu a bláznovi si v roli Radúza úspěšně vyzkoušel styl hry Osvobozeného
divadla. K jeho úspěchům patřily role Newtona v Dürrenmattových Fyzicích stejně jako
Chlestakov v Gogolově Revizorovi.
V sezoně 1965/66 se stává členem Mahenovy činohry. Zazářil zde už ve své první roli,
a to v titulním hrdinovi Ibsenova Peer Gynta. Své komediální schopnosti dokumentoval
přesvědčivě v Tofolovi z Goldoniho Poprasku na laguně, v Pometovi v Držicově komedii
Dundo Maroje anebo v Trhoslavovi v adaptaci Aristofanových komedií Jezdci a Ženský sněm.
Ve slavné Hradilově a Ogounově inscenaci polského muzikálu Zbojníci a žandáři znovu
prokázal svou výraznou muzikální a pohybovou suverenitu. Mimořádným výkonem byl jeho
Rogožin v Kaločově adaptaci Dostojevského Idiota. V polovině sedmdesátých jej na čas
vyřadila z divadelních aktivit nemoc. Triumfální návrat slaví v postavě Klaase v Gorinově
hře Thyl Ulenspiegel. Následoval báječně živočišný Antonín Dura ve Vančurově Rozmarném
létě, Kreon v sofoklovském večeru Oidipus-Antigona či Phil Hogan v O´Neillově Měsící
pro smolaře.
V roce 1996 vytvořil roli starého Karamazova v Kaločově adaptaci Bratří Karamazových.
Za tuto roli obdržel následujícího roku jako zatím jediný herec Mahenovy činohry vysoce
prestižní Cenu Thálie. Úspešně se rovněž vyrovnal s postavou Svidrigajlova ve Zločinu
a trestu. Několikrát si zahostoval v souboru zpěvohry, například v roli majora v Mamselle
Nitouche a především v titulní roli muzikálu Řek Zorba.
Z jeho postav v poslední době jmenujme především sira Johna Falstaffa v Shakespearových
Veselých paničkách windsorských, porotce č. 9 v Dvanácti rozhněvaných mužích, Oronta
v Molièrově Škole žen ci Bobcinského v Revizorovi. V této velké roli vystoupil ještě několik
dní před svým nečekaným odchodem.
S mimořádným ohlasem se setkalo jeho hostování ve hře Dobře rozehraná partie na scéně
Městského divadla Brno, kde byl jeho partnerem Ladislav Lakomý.
Jaroslav Dufek byl častým a pravidelným spolupracovníkem Českého rozhlasu a účinkoval
v řade televizních inscenací, naposledy v Četnických humoreskách. Zvláště je třeba
jmenovat televizní film Jdi za zeleným světlem podle románu Edvarda Valenty.
S přestávkami učil 16 let na JAMU. Mezi jeho někdejšími studenty se setkáváme s řadou
současných špičkových herců.
Svůj vynikající hlasový projev uplatnil mnohokráte v dabingu, svůj hlas propůjčoval
úspěšně především Vittoriu Gassmanovi. V roce 2002 obdržel Cenu Františka Filipovského.
V roce 2009 vstoupil do síně slávy Mahenovy činohry.
Jaroslav Dufek zemřel 30. září 2011.
