Ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša slaví 65. narozeniny

12. 2. 2021

V pátek 12. února 2021 slaví významné jubileum jedna z předních osobností českého, ba i evropského divadla. Stanislav Moša, který dlouhodobě úspěšně vede Městské divadlo Brno, který dal vzniknout jedinečným divadelním projektům a představením, který stojí za nápaditou režií předlouhého zástupu činoherních i muzikálových inscenací, slaví 65. narozeniny.

Spokojenost a tvůrčí úsilí jsou hlavním motorem, které ženou nejen Stanislava Mošu, ale všechny jeho spolupracovníky. Jejich společným cílem je plný sál spokojených diváků. A spokojený divák očekává kvalitní herecké a pěvecké výkony v příjemném prostředí dobře technicky vybaveného sálu. Bez toho nelze v dnešním světě hrát dobré divadlo. Proto se jako ředitel a režisér snaží vytvořit ty nejlepší podmínky pro tvůrčí proces. Jeho kolegové se mu pak odměňují svou poctivou prací.

Městské divadlo Brno je dnes synonymem pro jméno Stanislav Moša a naopak. Byl to on, kdo v 90. letech převzal malé divadélko a vybudoval z něj instituci evropského věhlasu. Je to díky jeho ohromné píli, profesionalitě a schopnosti vést lidi. Ačkoliv dostal mnoho nabídek z Prahy i ze zahraničí, vždy nakonec odmítl, neboť divadlo na Lidické ulici je jeho „dítětem“, které pod jeho laskavým, leč přísným dohledem stále roste a vzkvétá.

Ohlédnutí za dosavadním profesním životem Stanislava Moši

Stanislav Moša, dlouholetý ředitel Městského divadla Brno, režisér, textař, libretista a dramatik, se narodil 12. února 1956 v Novém Jičíně. Během základní školy navštěvoval na LŠU dramatický a výtvarný obor, po absolvování gymnázia s rozšířenou výukou estetiky vystudoval hudebně-dramatický obor Státní konzervatoře v Ostravě a poté činoherní režii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1983). Souběžně s ukončením studia dostal nabídku od ředitele Milana Páska k angažmá do tehdejšího Divadla bratří Mrštíků, kde inscenoval mnoho dramaturgicky zajímavých a režijně mimořádně zdařilých představení. Vojenskou službu absolvoval jako dramaturg tzv. malých složek v AUS v Praze (1983/84). V roce 1987 obdržel nabídku do angažmá činohry Národního divadla v Praze, kde vytvořil úspěšné inscenace: Hubačův Modrý pavilon, Žáčkův přepis Ptákovin podle Aristofana či Spiróovu Zahradu. V letech 1984–1994 působil také pedagogicky na brněnské JAMU, kde učil činoherní a muzikálové herectví, režii a management řízení divadla. Po tři roky vedl jako umělecký šéf Činoherní studio JAMU – Martu.

 1. září 1990 byl Stanislav Moša jmenován uměleckým šéfem Divadla bratří Mrštíků, po odchodu ředitele Jana Kolegara byl 1. února 1992 pověřen řízením divadla a od 1. ledna 1993 byl na základě úspěšně vykonaného konkurzu jmenován ředitelem divadla, tehdy ještě Divadla bratří Mrštíků, od 1. června 1993 pak Městského divadla Brna, kde působí i v současnosti.

Na svém režijním kontě má více než sto osmdesát inscenací, a to nejen v divadlech českých, ale i v zahraničí: Německo, Itálie, Slovinsko, Lucembursko, Švýcarsko, Slovensko, Rakousko, Chorvatsko, Holandsko, Portugalsko, Španělsko.

Z činoherních kusů jmenujme např. Casonovy inscenace Dům se sedmi balkóny (1983) a Jitřní paní (1990), Schmidových Třináct vůní (1985), Boučkovu Noc pastýřů (1985), Merleho Vládu žen (1985), Hrabalova Něžného barbara (1986), Tachovského Mor (1987), Gubarevův Sarkofág (1987), Jiráskovu Lucernu (1988), Gogolova Revizora (1988), Shepardovo Mámení mysli (1991), Nezvalovu Manon Lescaut (1995), Rostandova Cyrana z Bergeracu (1997), Shakespearovy hry Romeo a Julie (1999), Král Jindřich VIII. (2004) a Antonius a Kleopatra (2020), Beanovo Novomanželské apartmá (2006), Mittererovo V jámě lvové (2006), Čechovova dramata Tři sestry (2009) a Strýček Váňa (2014), Kunderova Jakuba a jeho pána (2012) a v neposlední řadě zrežíroval také Shakespearovy inscenace Benátský kupec (2014), Král Lear (2015) a slavnou Molièrovu komedii Lakomec (2018) v hlavní roli s Boleslavem Polívkou.

Jakožto muzikálový režisér je podepsán pod takovými významnými muzikálovými tituly jako My Fair Lady (ze Zelňáku) (1999), Oliver! (2005), Čarodějky z Eastwicku (2007), Les Misérables (Bídníci) (2009), Probuzení jara (2009), Ptákoviny podle Aristofana (2010), Sugar! (Někdo to rád horké) (2011), Chicago (2011), Papežka (2012), Pokrevní bratři (2012), Kočky (2013), Flashdance (2013), DUCH (2014), Johnny Blue (2015), TITANIC (2016), Chaplin (2017), Horečka sobotní noci (2018), RENT (2018), Poslední loď (2019), Nine (2019) či nejnověji Pretty Woman (2020).

Stanislav Moša je také režisérem úspěšných koncertních představení Muzikály z Broadwaye a Magical Broadway, s nimiž se brněnský soubor úspěšně představil jak českému, tak i zahraničnímu publiku po celé Evropě. Pod jeho režijní taktovkou vznikaly muzikály jako West Side Story, Cabaret, Jesus Christ Superstar, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Fame, Kráska a zvíře, Vrabčák a anděl a další, které se rovněž hrály v mezinárodních obsazeních v mnoha evropských městech. Pro Moravský podzim zinscenoval v roce 2010 Honeggerovo oratorium Johanka z Arku na hranici.

Stanislav Moša je rovněž tvůrčím autorem jako libretista a textař, a to především ve spolupráci se Zdenkem Mertou a Petrem Ulrychem. V oblasti hudebního divadla vytvořil již celou řadu projektů. Ve spolupráci se Zdenkem Mertou muzikálovou féerii na motivy hry Williama Shakespeara Sny svatojánských nocí (1991), dále muzikály Bastard (1993), Babylon (1998), Svět plný andělů (2000), pohádkový muzikál pro děti Zahrada divů (2004) a hudební trilogii Osudová komedie – Peklo (2008), Očistec (2013) a Ráj (2020). Společně s Mertou také připravil megaprojekt Bernsteinovy Mše (1997 a 2001) s více jak 300 účinkujícími na Pražském hradě a v brněnské hale Rondo. Státní opera Praha pak v březnu 2005 uvedla v Mošově režii Mertovu operu La Roulette, pro kterou napsal Moša libreto. Spolu s Petrem Ulrychem napsal hned několik muzikálových balad – Radúz a Mahulena (1997 a 2016), Koločava (2001), Máj (2004) a Markéta Lazarová (2007). S Milošem Štědroněm dali vzniknout Hře o lásce, smrti a věčnosti (1998).

V činohře dosáhly největšího ohlasu jeho vlastní dramatizace románu Ivana Kříže Pravda o zkáze Sodomy (1989), románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka (2003) a v současné době ohromný úspěch sklízí i jeho dramatizace románu Simona Mawera Skleněný pokoj (2015).

Je vyhledávaným režisérem v tuzemsku i v zahraničí, kde od 80. let vytvořil na čtyřicet režií i scénických výprav. Poslední roky je například spjat s open-air představeními na pozadí úchvatné scenérie u břehu švýcarského jezera Walensee v městečku Walenstadt, kde režíroval tituly My Fair Lady, TITANIC a Horečka sobotní noci.

Stanislav Moša stál zároveň za nápadem i realizací provozu soudobé Hudební scény, která vznikla jako druhá divadelní budova Městského divadla Brno, a jejíž provoz byl slavnostně zahájen 2. října 2004.

Jako televizní režisér má na svém kontě několik záznamů divadelních inscenací realizovaných pro Českou televizi, např. Dokonalá svatba, Škola základ života a další. V roce 2011 moderoval vlastní pořad v Českém rozhlase Mikrofórum před půlnocí.

V roce 1992 byla Stanislavu Mošovi udělena Cena českého hudebního fondu za muzikálovou féerii Sny svatojánských nocí. V roce 1996 obdržel Cenu města Brna pro Městské divadlo Brno a na festivalu ve slovinském Mariboru získal za svoji režii muzikálu Kabaret Cenu za estetický průlom. V roce 2002 mu byla udělena Cena města Nova Gorica za přínos k rozvoji vztahů mezi Českou republikou a Slovinskem, za muzikál Probuzení jara získal v roce 2010 Cenu divadelních novin, v roce 2012 pak Cenu hospodářské komory ČR a Řád zlatého vavřínu, o rok později jej vyznamenala i divadelní, literární a audiovizuální agentura DILIA Cenou za celoživotní úspěšnou uměleckou činnost, a nakonec v roce 2020 obdržel Cenu města Brna za přínos v oblasti dramatického umění. V anketě Brno TOP 100 se každoročně objevuje mezi prvními třemi nejvýznamnějšími brněnskými osobnostmi a jeho Městské divadlo Brno se pravidelně umisťuje v sekci nejúspěšnějších organizací.

Stanislav Moša je také předsedou Asociace profesionálních divadel, v jejímž rámci se snaží o změnu nahlížení na profesionální živé umění. Jeho hlavním zájmem je prosazení tzv. kooperativního financování kulturních institucí a reorganizace příspěvkových organizací. Všechny jeho kroky v rámci Asociace vedou především k zajištění stability všech kulturních organizací v České republice v takové míře, aby měly dostatečné prostředky a možnosti pro tvůrčí práci, neboť divadla a další instituce v kultuře potřebují pro svou činnost dlouhodobé kontinuální podmínky na úrovni odpovídající evropským standardům.

Zpět

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací