Markéta Sedláčková se narodila v lázeňském městě Poděbrady, svůj profesní i osobní život však neodmyslitelně spojila s Brnem a Městským divadlem, kde po celou dobu svého angažmá platí za jednu z nejvýraznějších hereckých osobností, přičemž její mimořádně energický a temperamentní herecký i pěvecký projev dlouhodobě po právu oceňuje nejen publikum, ale i kritická obec a odborná porota Cen Thálie.
Markéta vystudovala hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři, kterou úspěšně zakončila absolutoriem v roli Jánošíkovy matky v maturitním představení Malované na skle. Právě zde ji viděl Stanislav Moša, který tou dobou zrovna hledal herečku pro hlavní roli v hudebním oratoriu Bastard, a při této v podstatě náhodné návštěvě divadla, kterou měl tzv. cestou z Německa, ji i našel. Kuriózní je, že Markétu vlastně ani neslyšel zpívat, neboť její jediný sólový výstup v této roli se odehrál hned na začátku představení, které však kvůli pozdnímu příchodu nestihl. Přesto jí byl naprosto okouzlen a když pak jemu a Zdenku Mertovi skutečně zazpívala, bylo jasné, že našli tu pravou, což potvrzují jeho následující slova: „Každý, kdo pak zažil její zpívání, byl fascinován jemně čirou barvou jejího hlasu, jejími technickými dispozicemi, její schopností zpívat s hereckým výrazem a dát tak patřičně vyznít obsahu. A podobné to bylo i s jejím herectvím. Vždy absolutně přesvědčivá, dokonale při věci, bravurně ovládající jevištní mluvu a s perfektní schopností adaptace své osobnosti na daný charakter kterékoliv své role.“
A tak od té doby její výkony stále zdobí repertoár Městského divadla Brno. Po hlavní roli ve výše zmíněném Bastardovi (1993) diváky dále oslňovala jako Manon v Nezvalově Manon Lescaut (1995), Maria ve světově proslulém muzikálu West Side Story (1996), Bianca v Shakespearově Othellovi (1996) či titulní Julie v jeho Romeovi a Julii (1999), Eržika v muzikálové baladě Koločava (2001), Sally Bowles v muzikálu Cabaret (2003), Jeanie v dnes již kultovním muzikálu Hair (2004), Jarmila v hudební poetické fresce Máj (2004), Nancy v muzikálu Oliver! (2005), Vypravěčka v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť (2006), Jane v muzikálové komedii Čarodějky z Eastwicku (2007), Amy v situačně konverzační komedii Charleyova teta (2007), Olga v Čechovově dramatu Tři sestry (2009), Winifred Banksová v rodinném muzikálu Mary Poppins (2010), Máma Mortonová v krimi muzikálu Chicago (2011), Audrey v hororové muzikálové komedii Kvítek z horrroru (2011), Paní Johnstonová v magickém muzikálu Pokrevní bratři (2012), Oda Mae Brownová v romantickém muzikálu DUCH (2014) a rovnou dvojroli Lockitové/Peachumové si s gustem a grácií zahrála v Havlově komedii Žebrácká opera (2019). Z uvedeného základního výčtu nejvýznamnějších rolí je tedy jasné, že Markéta Sedláčková po celou dobu své herecké kariéry hraje jak v inscenacích činoherních, tak i hudebních, v nichž ztvárňuje jak ženy se složitou povahou a nelehkým životním osudem, tak současně nastudovala také spoustu úloh komických, přičemž ve všech těchto polohách je její provedení vždy zcela suverénní.
Za její nezapomenutelné ztvárnění role květinářky Lízy Ďulínkové v muzikálu My Fair Lady (ze Zelňáku) byla vyznamenána Cenou Thálie 1999. Na stejnou cenu byla nominována i za rok 2020 díky výkonu v roli Donny Sheridanové v legendárním muzikálu Mamma Mia!. Její živelnost a zároveň lidskost, která tryská z role Donny, je totiž již od prvních vteřin na jevišti skutečně nepřehlédnutelná. V jejím podání je Donna silnou a samostatnou ženou a matkou, kterou Markéta Sedláčková hraje přesvědčivě, věrně a hluboce pravdivě.
Kromě svého stálého brněnského angažmá hostovala v roce 2003 v druhém pražském nastudování Bídníků v GoJa Music Hall, a to v roli Eponiny. S tímto muzikálem se pak v roce 2009 setkala opět i v Brně, tentokrát však již v roli Fantine.
A na jevišti obou scén Městského divadla Brno se dnes stále objevuje jako pečující maminka Pam Lukowská v muzikálové komedii Donaha! (2013), úchvatná Edith Piaf v komorním dramatu Vrabčák a anděl (2015), nezřízená Paní Schubertová v improvizační detektivní komedii Splašené nůžky (2015), vznešená a moudrá Královna Alžběta v romantické komedii Zamilovaný Shakespeare (2016), oddaně milující Dolly v činoherní inscenaci Anna Karenina (2019), stárnoucí primabalerína Jelizaveta Grushinskaya v muzikálu Grand Hotel (2020), rázná Božka v legendárních Světácích (2021) či rozporuplná účetní Mary Page Marlowová ve stejnojmenném dramatu (2022).
Nejnověji se na ni můžete těšit v klasickém dramatu Arthura Millera Pohled z mostu, kde se pod vedením režiséra Stanislava Slováka (jenž je současně jejím manželem, se kterým vychovává syna Tadeáše) ujme role Beatrice.
