Let snů LILI

Let snů LILI

  • Žánr Muzikál
  • Scéna Hudební scéna
  • Premiéra24. leden 2015
  • Délka představení2:30 hod.
  • Počet repríz36
  • Derniéra3. prosinec 2015

rodinný fantasy muzikál

Třináctiletá holčička Lili hledá své místo ve světě. S rodiči se neustále dohaduje o tom, co by měla a neměla dělat, rodiče sami se spolu často hádají a vytvářejí tak kolem sebe nepříjemnou atmosféru. Dosud bylo pro Lili velkou radostí vyrábět s babičkou Knihu elfů, malovat do ní obrázky, vymýšlet příběhy. Kamarádi se jí ale vysmívají, že už je na podobné fantazírování velká. Když se tedy Lili na začátku našeho příběhu znovu ocitá u babičky, nechce už její vyprávění o Elfí říši poslouchat. Jakmile Lili usne, začnou se ovšem dít podivné věci… Z Elfí říše přilétá Aloë, elf světluška, a hledá svoji ztracenou sestřičku Amyru. Ukazuje se, že král elfů Oberon má velké starosti, neboť dosud mírumilovný trollí národ se pod vedením urputného Fůriuse snaží elfy vystrnadit z jejich území. Elfové přicházejí o svou magickou sílu, která dokáže svět harmonizovat, neboť lidé na ně přestávají věřit. Lili se tedy s babičkou vydává na cestu, na které je čeká dobrodružný pokus o záchranu Elfí říše. Během ní potkávají trolla Nemotoruse, který touží být elfem, do cesty se jim postaví i popletený Fůriusův špion Netopýrus. Začne díky Lili v Elfí říši znovu padat kouzelný prach? Podaří se Oberonovi a jeho ženě Titanii znovu nastolit klid mezi elfy a trolly? Jak je to vlastně s babiččinou minulostí? A stalo se to všechno doopravdy, nebo to byl jen sen?

To všechno se dozvíte v novém muzikálu, jenž původně vznikl pro zábavní park Efteling v Holandsku, který již od otevření v roce 1952 navštívilo více než milion návštěvníků. Je dvakrát větší než Disneyland v Kalifornii a děti i dospělí v něm mohou zažít atmosféru pohádkových, mytologických, legendárních a různých fantazijních světů. Muzikálový příběh Let snů (Droomvlucht) byl napsán na míru pro jednu z atrakcí v parku a diváci jej mohli v tajuplném domě navštívit od 9. října 2011 do 9. dubna roku 2012. Inscenace zaznamenala velký úspěch a může fungovat i samostatně mimo prostor parku. Proto jej nyní uvedeme i my.

 

Děj je napsán v oblíbeném žánru fantasy, který vytváří zcela nové světy plné magie, nadpřirozena a bájných bytostí, navazuje tak na legendy tohoto uměleckého druhu, jakými je například Tolkienův Pán prstenů nebo Pratchettova Zeměplocha. Napínavý příběh plný zázračných postav a prostředí, který je protkán krásnými písničkami, je určen pro celou rodinu. 

Autor

  • Martin Lingnau
  • Jurrian van Dongen
  • Koen van Dijk

Režie

Asistent režie

Kostýmy

  • Veronika Hindle

Dramaturg

Scéna

  • David Benson

Hudební nastudování

Sbormistr

Asistent choreografie

Zvuková supervize

  • Jiří Topol Novotný

Produkce

  • Zdeněk Helbich

Asistentka choreografie dětských rolí

  • Iva Zezulová

Masky

  • Marek Capoušek

Hlasový poradce

  • Lenka Bartolšicová

Asistentka scénografie

  • Anna Marie Formánková

Světelná režie

  • David Kachlíř

Asistentka kostýmní výtvarnice

  • Eliška Ondráčková

Scénické projekce

  • Petr Hloušek, Dalibor Černák

Zvuková režie

  • Milan Vorlíček

Hudební aranžmá

  • Martin Wiesner

Aloe

Brem

Babička Amyra

Lili

Fůrius

Malá Amyra

Elfové - Víly a Faunové, děti

Trollové, děti

Entové, děti

Entové, dospělí

LET KOUZELNOU ELFÍ ŘÍŠÍ S LILI

Iva Bryndová 29. říjen 2015 zdroj www.musical.cz

(…) Autoři před diváky rozehrávají příběh plný magie a fantazijních bytostí v tajuplné kouzelné říši kdesi za hranicí lidského světa, a současně s ním i příběh lidského trápení, hledání vlastní cesty a víry, a to zejména ve věku z nejcitlivějších, na přelomu dětství a dospívání. (…) Obdobně jako třeba v Nekonečném příběhu i v LILI je hlavním motivem cesta k poznání toho, jak moc je pro lidi důležitá fantazie, jak jsou důležité sny a jak se na fantazii a snění nesmí zapomínat. (…) V rolích Oberona a Titánie se střídají Igor Ondříček a Milan Němec s Alenou Antalovou a Janou Musilovou. Obě dámy jsou v rolích královny elfů i v lidském světě Tanji, maminky Lili, výborné, je sotva možné jim cokoli vytknout, ačkoli obě svou postavu pojímají trochu jinak. Alena Antalová je víc konfliktní a rázná v postojích ke svému muži, a to v obou světech, Jana Musilová naopak působí dojmem mnohem mírnějším. Obě zůstávají po celou dobu herecky naprosto uvěřitelné a i zpěv je v jejich podání zcela bezproblémový. Rozdíl mezi Oberony ve světě fantazie a Roberty ve světě lidském je patrnější, jak v hereckém projevu, kdy Igor Ondříček se drží spíše onoho pojetí přísného krále a otce, zatímco Milan Němec je o něco smířlivější a lépe mu vychází zejména ta komická pasáž, kdy zůstává na scéně se svou chotí Titánií/Tanjou sám, tak i v projevu pěveckém. Herecky jsou oba pánové naprosto srovnatelní a závisí jen na vkusu každého diváka, jaké pojetí je mu bližší. Kromě výše zmíněných postav mají v muzikálu větší úlohu ještě Fůrius, hlavní záporák celého díla, jeho zvěd Netopýrus a Nemotorus, troll, který se touží stát elfem, průvodce Lili a její babičky Amyry po světě elfů, trollů a kouzel. V těchto rolích jsme měli možnost zhlédnout vždy obě alternace, Jana Apolenáře i Lukáše Vlčka v roli Fůriuse, Jiřího Macha a Karla Škarku v roli Netopýruse i Lukáše Janotu a Jakuba Uličníka v roli Nemotoruse. Všichni pánové si zaslouží jen pochvaly, všichni své role odvádí profesionálně a bez váhání. (…)

 

SEN, KTERÝ MÁŠ, SI HÝČKEJ

Tereza Zálešáková 23. březen 2015 zdroj www.rozrazilonline.cz

Druhou hudební premiérou této sezóny se v brněnském Městském divadle stal rodinný fantasy muzikál Let snů LILI. Původně byl muzikál z roku 2011 napsán jako jedna z atrakcí pro holandský zábavní park Efteling, pro české prostředí jej přepracoval režisér Petr Gazdík společně s Karlem Škarkou.

Libreto je založeno na vzájemném prolínání a ovlivňování reality a alternativního světa žijícího z dětské fantazie. Tento svět zde existuje, ať jej děti (a dospělí) akceptují nebo ne. Nevěřící společnost nahrává trollům, zato elfové mohou vládnout jen za předpokladu, že v ně lidé věří. Muzikál je zaměřen na děti, jejich s dospíváním měnící se svět a také na vztah k rodičům.

Režisér Petr Gazdík zdůrazňuje zrcadlení paralelního světa v tom našem reálném. Podobně jako trollové znázorňují spíše uzavřenou dětskou komunitu, která každou odchylku od „normálnosti“ vyčleňuje ze svého kruhu ven, elfí společenství odráží vztahy a hierarchii v rodině. Oberon (Igor Ondříček) není dokonalý elf, jak jej známe z Tolkienových příběhů, ale v alternativním světě akcentuje stejný rozpor otcovství a vůdčího postavení v rámci elfího společenství, jako v postavě Roberta (taktéž Igor Ondříček). Dvojroli Tanji a Titanie zastává Alena Antalová, jejíž dojemně mateřské pojetí Titanie zastiňuje Oberona s jeho vnitřním rodičovským rozporem. Největší očekávání je soustředěno na představitelku Lili a její zvládnutí hereckého a zpěvního partu. Pamela Soukupová se s rolí zachránkyně obou světů vyrovnává velmi dobře. Pozornost na sebe ovšem poutá také „vedlejší“ postava Amyry, role babičky Janě Gazdíkové sedí.

Samotná hudba je velmi imaginativní. Partitura je založena na zvukomalebnosti a významových asociacích použitých hudebních struktur a nástrojů. Zvláště ve sborových partech nedokresluje, ale přímo utváří jak rozdíl mezi realitou a alternativou, tak mezi trolly a elfy. Hudba trollů je níže položená, ráznější a bojovnější, naopak elfí říši charakterizují jemné „nebeské“ vokální sbory motýlků. Z řady nadpřirozených bytostí vystupují dva nadstandardní výkony, a to vládce trollů Fůrius Jana Apolenáře a Jakub Uličník jako Nemotorus, trollí popleta, který se touží stát elfem.

Vizuální stránka inscenace je poměrně zdařilá. Vytvořit fantastickou pohádkovou scénu a kostýmy je vždy boj s podbízivým kýčem a přeplácaností. V případě kostýmů (Veronika Hindle) je to vyhraná bitva. Ohyzdní trollové z bažiny sice více než hrůzu vyvolají pobavení, zato elfové svou nádherou, motýlími křídly a všudypřítomným třpytem okouzlí nejen malého diváka. Civilní oděvy Lili a její babičky pak neustále upomínají na ukotvenost příběhu v realitě. Přesně naopak je tomu u scény Davida Bensona. Nehostinnost lesní bažiny je ilustrována jen několika kmeny stromů, visícími liánami a dále prostor tvaruje světlo. Elfí svět, který je svou hudbou a kostýmy okouzlující, však v prostorovém uspořádání podléhá zbytečnému zmnožení znaků. Všudypřítomné květy a kalichy hýřící barvami doplňuje ještě projekce. Ta přináší na jeviště déšť, zprostředkovává Oberonovu cestu vesmírem a zároveň vizuálně vymezuje prostor.

T

LET SNŮ LILI. FANTASY A SNY MUSÍ ZVÍTĚZIT NAD ZLEM I NAD REALITOU

Luboš Mareček 5. únor 2015 zdroj www.mestohudby.cz

(…) Ze setrvalé obliby pohádkové fantasy těží také Let snů LILI. Boj mezi trolly a elfy je tady roubovaný na magický pár Oberona a Titanie, kteří jsou v civilním lidském světě maminkou Tanjou a tatínkem Robertem. Tento rozhádaný a stále zaneprázdněný manželský pár má třináctiletou dceru Lili, která se cítí už odrostlá pohádkám o elfech, jak si je s babičkou vypráví a maluje do vlastní knihy. (…) Režisér Gazdík sází ponejvíce na tradiční divadelní kouzla. Těží se tady nejvíce z vizuální opulentnosti, co se výpravy i kostýmů týče. Fantaskní ráz dění pomáhá v brněnském Městském divadle vykreslit bohatá scéna anglického výtvarníka Davida Bensona. Benson po stranách jeviště postavil dva vysoké regály s malovanými knihami, které tvoří také ústřední dekoraci v pozemském dějišti, tedy babiččině bytě. Kniha je tady matérií prozrazující nejen moudrost a vědění předků, ale především pomyslnou vstupní bránou do světa elfů, entů a trollů. Říši nadpřirozena výtvarník vybavil tajemnými kmeny či visícími girlandami fantaskních květů. Je to velkolepé a supluje onu výpravnou pohádkovost stejně jako zejména elfí kostýmy Veroniky Hindle, která ve shodě s výpravou své okřídlené tvory oděla do pastelových valérů. (…) Režisér Petr Gazdík staví velkolepé pohádkové obrazy zaplněné nadpřirozenou havětí v kontrastu k civilním polohám začátku a konce příběhu, ze kterých prosakují čistě dnešní a ryze aktuální narážky na rodinnou nesoudržnost a absenci normální pospolitosti, kterou mohou smrtelníci elfům, trollům či entům jenom závidět. (…) Velkým překvapením kusu je Natálie Grossová v hlavní roli Lili. Mladá dívka odzbrojí diváka suverenitou hereckou i pěveckou, stejně jako přesvědčivým finále, kdy je na scéně zmítána pochybami, zda přitakat lstivému samozvanému králi trollů Fůriovi, nebo se dát na stranu dobra. Grossová i tyto vypjaté polohy zvládá nenuceně a patří k plusům produkce. (…)

 

LET SNŮ LILI

Pavla Haluzová 29. leden 2015 zdroj www.informuji.cz

(…) Dominantou díla je výtvarná složka. Scéna a kostýmy jsou velmi krásné. Divákovi utkví v paměti například scéna, kdy se za hudby elfky s krásně vytvořenými křídly houpají na lanech. Každý z kostýmů také výrazně symbolizuje svůj národ, takže je především pro dětského diváka snadno pochopitelné, kde se děj právě ocitá. Zajímavé byly i postavy živých stromů. Stejnou pochvalu si zaslouží také masky Marka Capouška, a to především elfí uši a maska trolla Nemotoruse. K podívané přispěla i svižná choreografie, z níž zaujal například tanec trollů. (…)

 

BRNĚNSKÝ SVĚT ELFŮ A TROLLŮ NÁM NAVRACÍ CHUŤ FANTAZÍROVAT

Vítězslav Sladký 28. leden 2015 zdroj www.musical-opereta.cz

Základem muzikálu Let snů LILI je vskutku nádherná, mnohdy až operně vznosná hudba Martina Lingnaua, skladatele divadelní, filmové i populární hudby. Zaujme už působivá předehra, stejně tak jako vytříbená hudební charakteristika jednotlivých postav (od kupletů po rockpopovou operu) i velkolepá ansámblová čísla. Hudební aranžmá Martina Wiesnera ve spojení s mohutným zvukem „velkého symfoňáku“ MdB v pečlivém nastudování Dana Kalouska a Františka Šterbáka přináší posluchačům až nečekaný hudební zážitek. Kdyby se udělovaly nějaké ceny za hudební muzikálový objev, Martin Lingnau by s Lili patřil k favoritům! Zásluhou překladu Petra Gazdíka se písně dobře poslouchají i v češtině. A že se v příběhu neztratí ani ti, jež jsou světem elfů a trollů prakticky nedotčení (tedy i já), je také zásluhou již zkušené dramaturgyně Kláry Latzkové.

Režisér Petr Gazdík se po superkalifradžilistikexpijalidózní a super úspěšné Mary Poppins vrací k tzv. rodinnému muzikálu, tedy k dílu, které je sice primárně určeno dětem, ale zároveň není pouhou pohádkou, na kterou by rodiče své ratolesti jen doprovázeli. Ostatně, s těmito produkcemi má brněnské „Městské“ bohaté zkušenosti, vzpomeňme jen na Josefa, Olivera!, Zahradu divů či původní, a opět velmi populární, Sněhurku. Režisér Gazdík zde uplatňuje podobné principy jako v Mary Poppins a sází nejen na dětskou obrazotvornost a občasný dospělácký dvojsmysl, ale zejména na skvělou divadelní podívanou. Příběh rámuje efektními jevištními proměnami, kouzly a světelnými efekty. V tom mu zdatně pomáhá jak vynikající scénograf David Benson, tak kostýmní návrhářka Veronika Hindle a „světelní a projekční mágové“ David Kachlíř, Petr Hloušek a Dalibor Černák. Výsledkem je pohádková imaginace, která zkrátka bere dech. Ocitáme se v barevném světě, vizuálně zcela odlišném od toho našeho, ale přece jen člověčím, protože jej stvořili lidé. A příběh? Ten je vlastně docela prostý, i když brilantně vystavěný. Současné děti určitě pobaví, dospělé možná donutí k zamyšlení.

V titulní roli jsem viděl třináctiletou Pamelu Soukupovou, která roli nastudovala jako tzv. understudy. Po premiéře se mluvilo zejména o excelentním výkonu alternující Natálie Grossové, ale ani „třetí“ alternace Lili není rozhodně špatná. K zajímavostem jistě patří, že všechny tři představitelky této role (Grossová, Fialová, Soukupová) vystupují v trochu odlišném civilním kostýmu, zkrátka tak, aby se cítily přirozeně a dobře. V jejich doslova ideální kouzelnou babičku se proměňuje Jana Gazdíková, lepší by snad z českých hereček už mohla být jen excentrická Květa Fialová, která ovšem netuším, jak zpívá… V dvojroli rodičů a později vládců elfů Oberona a Titánie zazářili přední muzikáloví herci Igor Ondříček a Jana Musilová, oba přesní ve výrazu rozhádaných rodičů i královského páru, jistí herecky i pěvecky. Hvězdou večera se pak stal Jan Apolenář coby pomstychtivý, až směšně rasistický Fůrius. Ve větší muzikálové roli jsem jej delší čas neviděl, a proto potěšilo, že hraje stále se stejným entuziasmem jako v dobách Snů svatojánských nocí a Draculy. Je jednou z nemnoha figur, která dokáže zcela ovládnout jeviště a podmanit si diváka už během prvního výstupu. Takové herce a pěvce je radost sledovat! V úloze Fůriusova zdatného pomocníka a špiona Netopýruse pěvecky zazářil Jiří Mach, ve vděčné postavě zdánlivě přihlouplého trolla Nemotoruse diváci fandili roztomile nešikovnému Lukášovi Janotovi. A pak je tu řada muzikálních dětí, z nichž bych rád jmenoval alespoň Dominiku M. Elischerovou, Tomáše Guta a Kateřinu Kolčavovou.

Let snů LILI končí podobně jako již zmíněná Mary Poppins. Pokud jste ještě neztratili fantazii, nejste v dnešním uspěchaném a mnohdy falešně přemotivovaném světě ztracení, udělejte si čas a na dvě a půl hodiny se zasněte. Nová brněnská inscenace, plná okouzlující hudby a magických efektů, za to rozhodně stojí.

 

SEN, KTERÝ MÁŠ, SI HÝČKEJ. S LILI V BRNĚ

Jiří P. Kříž 27. leden 2015 zdroj Právo

(…) Za kousky hloupého trolla Nemotoruse nezbývá než pochválit výkon Jakuba Uličníka. Hvězdou večera je ovšem Natálie Grossová v titulní roli, velký pěvecký i herecký talent. (…) Nejlepší pěvecký a herecký výkon večera podal Lukáš Vlček v roli Fůriuse, jenom o krůček za ním zůstali Jana Musilová a Milan Němec v rolích maminky, tatínka, Titánie a Oberona. (…)

 

 

FAMÓZNÍ LET SNŮ – LILI

Vratislav Mlčoch 25. leden 2015 zdroj www.babocka.vram.cz

(…) Skutečně je to skvostné představení nádherné pohádky pro děti i dospělé, které vás uchvátí tak, že bez ohledu na případnou skepsi zapomenete na do nenávratna uplynulý čas, na dlouhodobé životní zkušenosti a těžce získanou životní moudrost a necháte se unášet příběhem, pohádkou o elfech, trollech a dalších pohádkových bytostech, ve které se napřed všechno pořádně zamotá, potom zázračně rozmotá a nakonec dobře dopadne, tak dobře, že zlo není porobeno ani pobito, ale samo se umoudří a spojí s dobrem, že dokonce i rozhádaní rodiče se sami od sebe udobří a umoudří – inu, pohádka. (…)

 

VÝLET MEZI ELFY A TROLLY

Lukáš Dubský 25. leden 2015 zdroj www.i-divadlo.cz

Muzikál pro dětské publikum je poměrně specifický žánr, který je ovšem v kolébkách muzikálu na Broadwayi či West Endu cíleně rozvíjen. Show pro celou rodinu sklízejí úspěchy, navíc si divadla vychovávají budoucí diváky. V českých poměrech lze nějakou kontinuální práci s dětským divákem v rámci muzikálových produkcí nalézt v podstatě jen v Městském divadle Brno. Na Hudební scéně se pravidelně objevují světové hity (Mary Poppins, Kráska a zvíře), ale i novinky z vlastní dílny (Zahrada divů, Sněhurka a sedm trpaslíků).

Let snů LILI patří do té kategorie příběhů, ve kterých se dětský hrdina dostává do říše fantazie, kde je zavlečen do tamních problémů, skrze jejichž řešení poznává sám sebe. Asi nejznámějším zástupcem této kategorie je Nekonečný příběh, variací ale existuje asi nesčetně. Třináctiletá Lili má problémy s neustále se hádajícími rodiči, spolužáci ve škole se jí posmívají, protože je stále přitahována magickým světem elfů, o kterém tak ráda vypráví její babička Amyra. Právě do tohoto fantaskního světa se Lili jednoho večera dostane, pochopitelně zrovna v okamžiku, kdy se schyluje k roztržce mezi elfy a trolly.

Děj muzikálu je nekomplikovaný a nemá žádné výraznější odbočky ani vedlejší dějové linie. Cílem je přesvědčit Lili, aby uvěřila ve vlastní fantazii, protože jenom tak může zajistit, aby elfí říše nezanikla. Oblíbený pohádkový konflikt dobra a zla je ovšem výrazně oslaben. „Zlo“ totiž reprezentuje vůdce trollů Fůrius, který je však spíše směšnou postavičkou. Jeho nenávist k elfům je totiž jen komplexem z křídel, která mu byla přičarována jednou z dcer elfího krále Oberona. Mnohem důležitější než vnějškové spory dvou národů tu je vnitřní konflikt, který se odehrává v nitru hlavní hrdinky, která se musí naučit, jak zapojit do života vlastní fantazii a hýčkat své sny.

Libreto obsahuje místy velmi vtipné dialogy s několika současnými narážkami (Justin Bieber), ale i citacemi Shakespeara (Hamlet a především Sen noci svatojánské, dle jehož postav se jmenuje královský elfí pár).

Co se týče hudební stránky, je Let snů LILI podařeným dílem. Oproti třeba Mary Poppins nejsou jednotlivé skladby samostatně stojícími hity, hudba je tu epičtější. Hlavně ouvertura, ale i některé další skladby dají vzpomenout na monumentální soundtrack k filmové trilogii Pán prstenů, jehož autorem je Howard Shore.

Pokud v něčem nový muzikálový počin Městského divadla Brno jasně boduje, tak je to výprava, jež je vynalézavá a krásně barevná, dobře evokuje fantaskní svět. Tvůrci si vyhráli s light designem a scénickými projekcemi. Kostýmy Veroniky Hindle si vtipně půjčují motivy z dalších fantasy děl – například vizáž Oberona je jasný odkaz k elfům z Pána prstenů, zlatými vlasy asociuje Legolase. Výborně v kombinaci s nasvícením vypadají i entové.

Postavy Oberona a Titánie, respektive Roberta a Tanji, jsou ztvárněny stejným párem herců (Igor Ondříček a Jana Musilová) a nejlépe ukazují, že náš svět není od toho elfího příliš vzdálen. Manželé tak třeba v obou světech vedou úplně stejnou hádku.

Nejzábavnějšími postavičkami příběhu jsou záporáci Fůrius (Lukáš Vlček) a Netopýrus (Jiří Mach). Především Vlček si kreaci trollího vůdce vysloveně užívá, když k tomu připojíme bezchybný zpěv, máme z toho nejlepší výkon večera.

Pamela Soukupová působila v úloze Lili (v programu je uváděna jako understudy) herecky velmi přirozeně, dobře pointovala dialogy a řečí těla dokázala zdůraznit umanutost své postavy.

Let snů LILI je inscenace, která vhodně doplňuje nabídku dětských muzikálů v Brně. To ale nijak nezpochybňuje, že si v něm na své přijdou i dospělí. Vzhledem k současné popularitě fantasy žánru (Hobit Petera Jacksona nebo seriál Hra o trůny) je nasazení tohoto titulu na repertoár chytrým tahem.

Lukáš Dubský, www.i-divadlo.cz, 25. 1. 2015

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

-->