Děsnej pátek

DĚSNEJ PÁTEK ZAŽILI V BRNĚ DŘÍV NEŽ NA BROADWAYI

(…) Svižná komedie těží z generačního střetu mezi pubertální Ellie a její upjatou matkou Katherine, která se má vdávat za slušného, ale nudně působícího Mikea. Den před svatbou dojde k další z nesčetných hádek mezi matkou a dcerou – každá má pocit, že jí ta druhá nerozumí. Nějakým zázrakem si ale po této hádce prohodí těla a budou muset následující den strávit v kůži té druhé. Jejich okolí brzy usoudí, že asi zešílely, a ony k tomu skutečně nemají daleko. Kdo by čekal, že se s rolí matky, respektive dcery pojí tolik potíží? (…) Herecky jde hlavně o „souboj“ dvou hlavních představitelek, Ellie i Katherine jsou výrazné komické příležitosti pro brněnské herečky. Větší pozornost na sebe strhává Ivana Vaňková, jejíž proměna z upjaté matky organizující si vlastní svatbu ve ztřeštěnou a sprostě mluvící puberťačku je pochopitelně herecky vděčnější. A Vaňková si to náležitě užívá, spoustu humoru dokáže obsáhnout už jen pečlivě vystavěnou pohybovou stránkou své role. Výborná je ovšem i Kateřina Marie Fialová, která dokazuje, že přes řadu dětských rolí postupně vyrostla v oporu brněnského souboru. Kvalitní práce s dětským hercem se v tomto muzikálu ukazuje v roli Fletchera, ve které alternují synové režiséra Petra Gazdíka. Z ostatních zaujmou hlavně Jana Musilová jako neustále se hroutící asistentka Torrey či Jan Apolenář, který dokázal přesně odstínit několik drobných komediálních rolí. (…)

DĚSNEJ PÁTEK, ANEB SVĚTOVÁ PREMIÉRA RODINNÉHO MUZIKÁLU V BRNĚ

(…) První muzikálovou premiérou sezóny v MdB se stal Děsnej pátek. (…) Na jeho českém překladu se společně podíleli Zuzana Čtveráčková s Petrem Gazdíkem, podepsaným i pod úpravou muzikálu.Ten svižně a energicky se odehrávající příběh také režíroval. Úspěšně přitom zužitkoval množství svých předchozích zkušeností z žánru rodinného muzikálu (Let snů LILI, Pískání po větru, Mary Poppins) a nepřekonatelnou pomocí v práci mu jistě byl právě i výborný scénář.Příběh Děsného pátku odsýpá bez jakýchkoli kliček, kterými by se zdržovala hlavní dějová linie. V podstatě žádné jiné než hlavní linie se nekonají a muzikál nemá hluchá místa. Vedlejší postavy nemají víc prostoru, než je nutné, ať je to nastávající manžel, mladší sourozenec, prarodiče, kamarádky či kolegové. Všechny postavy i situace promyšleně slouží příběhu, jeho budování, tvorbě atmosféry. (…) Celé dvě a půl hodiny se hraje o jediném šíleném dni a velkém množství komických situací, které nabízí. (…) Příběh se točí kolem hlavních dvou hrdinek, matky a dcery, a nabízí tedy obrovský prostor zejména herečkám v těchto rolích. Prostor pěvecký, herecký i taneční, a ve všech ohledech poměrně náročný. Nejen, že hrají každá původně svoji roli, ale v průběhu představení si tyto role v souladu s příběhem vyměňují a před každou z nich tak stojí úloha o to složitější, byť jistě i zajímavější.Při premiéře se v roli EllieBlakeové představila ViktóriaMatušovová a v roli její matky KatherineIvana Vaňková a obě se svých rolí zhostily skvěle. Divákům dopřávají možnost sledovat, jak se na jedné straně mění upjatá, vždy a za všech okolností upravená pracující matka v nevyzrálou a rozevlátou puberťačku v matčině těle, a na druhé straně pak právě ta znuděná, nepříjemná, nejistá dospívající dívka ve vážnou a zodpovědnou, dospělou ženu a matku v těle puberťačky. Rozehrávají své party skutečně na výbornou, změna se projevuje nejen v řeči a chování, ale i v pohybech, držení těla, v každém pohybu v rámci choreografií i v každém výrazu. (…) Fletchera, mladšího bratraEllie, si na premiéře zahrál Josef Gazdík. Podal výborný výkon po všech stránkách, ovšem je nezbytné vyzdvihnout jeho komediální talent, který má příležitost prokázat zejména ve druhé polovině představení, kdy se na scéně potkává s Janem Brožkem, představitelem Adama, spolužáka a tajnou láskou Ellie. Jejich výstup s písní o sendvičích a ženách patří k těm nejkomičtějším a nejpraštěnějším v průběhu představení. (…)

DĚSNEJ PÁTEK NA VLNĚ POHÁDKOVÉHO PŘÍBĚHU A VÝBORNÝCH VÝKONŮ

(…) Režisér se soustředil zejména na vycizelování obou dvou hlavních postav, které musel opatřit poměrně značnou dávkou stylizace, chybět ovšem nemohou ani velká hudebně taneční čísla, která dělají muzikál muzikálem, a brněnský soubor je opět předvádí s nevídanou profesionalitou. (…) Scéna Emila Konečného vychází z vertikálního řešení, které umožňuje odehrávat v případě nutnosti různé situace v několika prostředích bez zdlouhavých přestaveb. Její dominantu tvoří supermoderní kuchyň, která se bleskurychle proměňuje třeba ve školní tělocvičnu nebo městský exteriér. Zcela současné kostýmy navrhla Eliška Ondráčková-Lupačová. Výtvarné řešení inscenace podporují povedené projekce Dalibora Černáka a Petra Hlouška. Celým souborem krásně hýbou temperamentní a neokoukané choreografie, které secvičila Carli Rebecca Jefferson. Pozornost věnovala i takovým detailům, jako je styl chůze hlavních protagonistek. Tradičně výborný orchestr vedl svižnými gesty dirigent Dan Kalousek. Městské divadlo Brno našlo ve své nesmírně široké herecké základně ideální představitele všech rolí. Role rebelujícího drzého spratkaEllie se autenticky zhostila ViktóriaMatušovová. Ze svého přirozeného temperamentu však mohla těžit pouze v úvodu představení, po „pohádkové proměně“ v precizní a ustaranou matku šlo spíš o zajímavý protiúkol. A Matušovová se ho zhostila herecky i pěvecky skvěle, čímž potvrdila, že je jednou z nejzajímavějších figur mladé generace brněnského souboru. O něco snadnější úkol měla Ivana Vaňková coby Katherine Blakeová, matka Ellie, v které mladický ďáblík samozřejmě pořád dříme, a tak tuším, že si polohu reinkarnovaného puberťáka nesmírně užila. Výkon obou hereček je o to úctyhodnější, že prakticky neslezou z jeviště a musí striktně dodržovat přesné načasování gagů, protože každá chyba by pohřbila temporytmus hry. (…)Jako neřízená střela naopak působil v dětské postavě Fletchera, mladšího bratra Ellie, Josef Gazdík, který se po jevišti už pohybuje naprosto suverénně. (…) Pak jsou tady spolužáci a kamarádi Ellie. Přehlídka mladých, ale již kompletně připravených muzikálových herců – Jan Brožek, Dagmar Křížová, Kristýna Daňhelová, Diana Velčická… Co jméno, to talent. A jak zazářit i v epizodní postavičce předvedla Lenka Bartolšicová v nádherné kreaci drsné tělocvikářky Meyersové. Žánrově nabízí Děsnej pátek (hudba Tom Kitt, texty Brian Yorkey, libreto BridgetCarpenter) kombinaci pohádky, bláznivé americké komedie a rodinného muzikálu. Jedná se o divácky vděčnou, vtipnou a po všech stránkách profesionální show o schopnosti podívat se na svět pohledem druhých. Pokud jednou uspěje na Broadwayi, bude brněnské prvenství o to zářivější.

CUKR SE SOLÍ V MUZIKÁLU DĚSNEJ PÁTEK

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. (…)Základní osou příběhu je konfrontace světa adolescentů a dospělých. Jde tady o vztah mezi matkou a dospívající dcerou, který je na počátku plný nedorozumění, přezírání a nepochopení. Po jedné z mnoha hádek si matka s dcerou kouzlem vymění na jeden den svá těla. Začíná tak kolotoč bláznivých i vážnějších situací. (…) Matka se musí vypořádat s divokými poměry studentského stáda na střední škole, její ratolest okusí, kolik rozhodnutí a zodpovědnosti sebou nese život „těch velkejch“. Takto rozehranou situaci komplikuje fakt, že matku čeká na druhý den svatba… (…) Děsnej pátek je v tuzemsku i odstupem času od knižní předlohy překvapivě aktuální. (…) Před publikem ožívá vtipná rodinná komedie, která nestraní žádnému ze zúčastněných táborů. (…) Gazdík se snaží uměřeně vyrovnávat požadavky opulentní hudební show a jakési intimně neokázalé story matky a dcery. (…) Děsnej pátek v brněnském provedení umně vystrkuje přednosti originálního díla, ke kterým patří vtipná zápletka a její variování, humorné dialogy i situace (matka tady občas mluví jako pubertální kanál, dospívající dívka je komicky způsobná) a zejména příjemně poslechová muzika Toma Kitta. Dočkáte se velkých muzikálových čísel (s nápaditou choreografií CarliRebeccyJefferson), ale i pop songů či vtipného kvinteta pohrávajícího si nápaditě s motivy blues. Toto číslo nazvané Vraťte mi mé dítě zpět, při němž se točí nejen pět hlasů ale i jejich aktérů v legračním kroužku, je jedním z hudebních vrcholů večera. (…) Před obě protagonistky je postavený herecky nesnadný úkol. Musejí komicky uhrát onu fyzickou proměnu a zároveň v této bžundě nepoztrácet i ony vážnější polohy. A to se oběma představitelkám při sobotní premiéře podařilo. Ivana Vaňková v roli proměněné matky Katherine chodí v epesní černé sukni a na jehlách, ale dává ramena vpřed, hrbí se jako dospívající dívka stydící se za rostoucí prsa nebo si zmateně pohrává za zády s rukama, to když často neví co s nimi. ViktóriaMatušovová svou mentální transpozici zvládla také výborně. Její Ellie je hybatelkou a vypravěčkou příběhu. Matušovová dokáže v zajímavé expresi uhrát šílený strach matky o vlastního malého syna, šlehačkový závěr kusu legračně a vzdorovitě shodí koulením očima a povytahováním obočí, jak to dělají dospívající slečny nejen na svatbách svých matek. Obě herečky vynikají pěveckou perfekcí a jsou přirozeným a zábavným těžištěm večera. Příjemným pěveckým překvapením byl také Josef Gazdík v roli malého Fletchera. Svoji pubertu přesvědčivě uhrál odrostlejší Jan Brožek, aniž by se schovával jen za svůj klučičí kukuč. (…) Komickou hlasovou i pohybovou vervou naopak publikum odzbrojila korpulentní tělocvikářka Lenky Bartolšicové. (…)

Zobrazit další fotografie