Noc pastýřů

Noc pastýřů

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra19. září 2020
  • Délka představení2:40 hod.
  • Počet repríz21
  • Cena 520 - 560 Kč

drama o boji talentu s mocí

„I v malém městě můžeš něco dobrého dokázati,“ zapsal si do svého deníku Jakub Jan Ryba, významný český skladatel přelomu 18. a 19. století. Tento osvícenec, učitel, varhaník, houslista a autor více než stovky sakrálních skladeb a několika desítek písní žije v obecném povědomí především jako autor České mše vánoční, familiárně zvané „Rybovka“. Tato veskrze radostná hudba však vznikala často v zoufalých existenčních podmínkách – zmíněné „malé město“, tedy Rožmitál pod Třemšínem, kde Ryba jako kantor strávil většinu svého života, se mu postupně stalo neblahým osudem. Ne nadarmo jeden z Rybových životopisů nese titul Uštvaný génius.

Noc pastýřů dramatika a scenáristy Josefa Boučka líčí právě střet génia jak s nechápavým okolím, tak s existenčními podmínkami, v nichž mimořádný skladatel stěží zvládá uživit rodinu z chudičkého učitelského platu. Ryba se potýká s posměšky vesničanů, nenaplněným citem k mladé obdivovatelce Pavle, odporem jeho hlavního protihráče, myšlenkově rigidního faráře Kašpara Zachara – ale především s vlastní tvrdohlavostí, neústupností a neochotou slevit z absolutních nároků na sebe sama. I těm, kteří jej podporují (ať je to rodina správce Tichého, jeho vlastní žena či idealistický kaplan Česaný), to tak Ryba mnohdy neulehčuje, neboť ne každou pomoc chce nebo umí přijmout. Dokáže všechny tyto rozpory a konflikty smířit magická „noc pastýřů“, v níž poprvé zazní vpravdě andělská hudba Rybova Hej, mistře!? „Bez všeho honem prodlení/ běžme tam, kde to libě zní./ Této noci přepodivné/ všecko všudy jest jak ve dne./ Jak vše padá libě v uši,/ jak vše proniká mou duši!“

Nadčasové drama o boji talentu s mocí, sváru myšlenkové otevřenosti a omezenosti, o síle ducha a hudby a o vzniku České mše vánoční nastuduje v našem divadle režisér Petr Gazdík (dodejme pro zajímavost, že v její předchozí inscenaci v našem divadle v roce 1985 ztvárnil jako desetiletý roli jednoho z Rybových žáků).

Autor

  • Josef Bouček

Režie

Asistent režie

Umělecký záznam a střih představení

  • Dalibor Černák

Plakát

  • Tino Kratochvil, Petr Hloušek

Hudební spolupráce

  • Dan Kalousek, Jiří Topol Novotný

Světelný design

  • David Kachlíř

Dramaturgická spolupráce

  • Miroslav Ondra

Jakub Ryba, kantor a muzikant

Anna Rybová, jeho žena

Kašpar Zachar, rožmitálský farář

František Česaný, kaplan

Tichý, správce panství

Tichá, jeho žena

Pavla, jejich dcera

Pokorný, radní

Pokorná, jeho žena

Ježek, starosta

Ulovec, vysloužilec

Jan Ulovec, jejich syn

Malý Ulovec, jeho bratr

Jan Malbohan, zámecký písař

Kreuzenfeld, krajský školní komisař

Vesničanky

Noc pastýřů dramatika Josefa Boučka podruhé v Městském divadle Brno. Má co říct i dnes

Jaroslav Štěpaník 26. září 2021 zdroj www.brnozurnal.cz

Ve dnech 19. a 20. září uvedlo Městské divadlo Brno v premiéře nejznámější hru dramatika, scénáristy a spisovatele J. Boučka (1932–1995). Noc pastýřů, inspirovaná životním osudem Jana Jakuba Ryby a vznikem jeho České mše vánoční....

MDB se k uvedení Noci pastýřů vrací nyní podruhé. Ponejprv se na zdejší scéně objevila v roce 1985. Zajímavostí je, že tehdy desetiletý Petr Gazdík v roli jednoho z žáčků pana učitele Ryby, je režisérem nového provedení hry. Dávné účinkování v dětství vtisklo jistě hru silně do paměti, režisér se jí nepochybně rád chopil, snad znovuuvedení i inicioval? P. Gazdík každopádně, řekněme již nyní, opět přesvědčil, že látka s „vůní klasiky“ v historických kulisách, osudy a ději překračujícími časové zasazení, jsou mu blízké. Stejně tak, že umí s herci a má citlivou a přesnou ruku v jejich volbě.

    Klíčovými postavami dramatu je dvojice antagonistů. – Kantor a muzikant Ryba (Milan Němec) a rožmitálský farář Zachar (Jan Mazák). Ryba je mužem zásad, který bere jak hudbu, tak učitelské povolání velmi zodpovědně a vážně. Má své názory, neskrývá, co se mu nelíbí – tedy nutně naráží. Nejvíc na konzervativního staromilského Zachara. Mladšího kantora, který neprojevuje potřebnou úctu a ve svém neustoupí o píď, bytostně nesnáší. K odstranění protivníka neváhá užít každý dostupný prostředek. Spory a střety se prohlubují, pro oba aktéry spějí k dramatickému závěru. Dvojice představitelů ztvárňuje své postavy plasticky a přesvědčivě, myslím, že role mohou oba herci řadit ke svým z nejlepších. Významné místo v dramatu zaujímají Rybova žena Anna (Alena Antalová) a její protipól, dcera správce panství, Pavla (Světlana Janotová). Anna za svým mužem stojí, nelibě však nese, jak jeho hrdost a neústupnost škodí jejich početné rodině a zvyšuje chudobu, s níž se potýká. Mladá Pavla, z lepšího rodu, hudebně vzdělaná, obdivuje Rybovo nadání, kterou prostší Annu v koloběhu všedních starostí, tak znale i niterně oslovit nemůže. Pavla je okouzlená, zamilovaná, ví, že on má na víc, jak na kantořinu. Dramatik ji do děje vhodně zasadil i jako jisté alter ego, kladoucí jitřivé otázky. Pro oba pak nevyslovený, neuskutečnitelný sen.

    Obě herečky, ve hře soupeřky v rozdílném postavení, do svých postav přesně a citlivě vstoupily a režie se mohla opřít stejně o výkony všech účinkujících. Také o jednoduchou, velmi účelnou „stupňovitou“ scénu Emila Konečného. Umožňovala paralelně zapojit více probíhajících dialogů a dějů, přidávala na spádu. Účinným kontrastem působily krásné dobové kostýmy Elišky Ondráčková Lupačové. Emoční sílu inscenaci dodávaly hudební pasáže ze slavné, stále hrané a široce oblíbené Mše vánoční Jana Jakuba Ryby, jejíž vznik dějem prolíná. Skladatel je od komponování vytrhován kantorskými povinnostmi a existenčními problémy. V mládí byl rodiči z obdobných příčin od slibné umělecké dráhy odvolán ze studií. Plně a ve všem přijal životní sudbu, kantořinu vnímal za snad i významnější, jak svou hudbu. V zájmu dramatické stavby a vyvrcholení pozměnil autor některá životopisná fakta a sled událostí.

    Noc pastýřů v MDB je inscenací s potenciálem oslovit širokou paletu diváků. Z více důvodů bych doporučoval mladším ročníkům. Hra sama i její zdařilá realizace nabízí uměleckou kvalitu a poctivost, proč však neříct, že má i své nenásilné a nevtíravé poslání edukativní, jež se dnes ve světě umění spíš nenosí. (Sám Ryba, jak již řečeno, nejen učitelství vysoce hodnotil, ale jako kantor byl uznáván a ceněn i on sám.) Divák nahlédne do času národního sebeuvědomování, které není v současnosti vyhledávaným tématem, vést může i k zamyšlení nad postavením tvůrčí osobnosti tehdy a dnes. Dramatické ztvárnění především nabízí nadčasové, věčné téma konfliktu jedince s nepřejícím okolím, s nepochopením, se záští, závisti, intrikami, s nezničitelnou lidskou malostí.

UŠTVANÝ GENIUS BOJUJE S PRŮMĚREM

Jana Soukupová 25. září 2021 zdroj MF Dnes

Uprostřed husákovské normalizace napsal tuzemský dramatik Josef Bouček hru Noc pastýřů, v níž poněkud upravil tu část života Jana Jakuba Ryby, kdy složil svoji proslulou Českou mši vánoční.

Drama o „kruté každodennosti a lidské malosti“, s nimiž zápasí hudební genius a čistý, přímý člověk Ryba, měl kvůli tomuto jinotajnému poselství úspěch v dobách normalizačních a je hrána docela často i dnes.

Městské divadlo Brno (MdB) ji v režii Petra Gazdíka uvádí jako klasicky inscenovaný příběh na zcela jednoduché stupňovité scéně Emila Konečného, která umožňuje, aby v jednu chvíli probíhaly na scéně souběžné dialogy odehrávající se v několik prostředích. Dění tak není ničím rušeno a je zcela závislé na hereckých výkonech.

A ty jsou v MdB standardně dobré anebo velmi dobré. Platí to jak pro spolehlivého Milana Němce v roli skladatele Ryby, tak pro mateřskou Alenu Antalovou jako jeho ženu Annu. Ovšem i pro Jana Mazáka, jenž zákeřného a mstivého faráře Zachara nehraje jako přesvědčivého zlosyna, ale coby unaveného starce, který Rybu pronásleduje spíše kvůli tomu, že mu život nenávratně uniká a přestává mu rozumět, než kvůli své zlovolné povaze. Tím přesvědčivější je pak také jeho pozdní okouzlení Rybovou hudbou.

Čiré zlo až přitažlivě tělesnil Viktor Skála coby omezený radní Pokorný i Jana Musilová jako jeho jedovatá choť.

Hra je vůbec silnější v dobře napsaných dialozích než přece jen šablonovitějším zpodobnění postav, které slouží jednoznačnému „boji dobra se zlem“. Jak přiznává i v Mdb tradičně velmi pečlivě vypravená knížečka sloužící coby zdejší program, ve skutečnosti bylo v Rybově životě vše daleko méně černobílé, a to včetně smrtelného „uštvání hudebního génia okolním průměrem“.

Hra ovšem není žádná oddechovka, útěšného v ní není nic, ale inscenovaná je slušně a jistý obraz o Rybově životě podává také.

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací