Klapzubova jedenáctka

Klapzubova jedenáctka

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra15. prosinec 2018
  • Délka představení2:35 hod.
  • Počet repríz32
  • Derniéra10. leden 2022

fotbalová pohádka

„Byl jednou jeden chudý chalupník, jmenoval se Klapzuba, a ten měl jedenáct synů. Ve své chudobě nevěděl, co s nimi, a tak z nich udělal fotbalové mužstvo.“ Těmito slovy otevřel Eduard Bass roku 1922 své vyprávění o jednom nebývale úspěšném rodinném týmu, které se od té doby dočkalo mnoha vydání, verzí divadelních i filmových a stalo se nespornou českou literární klasikou. Bass ve svém příběhu o týmu, který vítězí nejen svou umnou fotbalovou hrou, ale především soudržností, kamarádstvím a smyslem pro fair-play, napsal vlastně moderní pohádku o statečných chlapcích z malé vesnice, kteří se nezaleknou nástrah velkého světa. Při vší laskavé i potutelné nadsázce zároveň vystavěl pomník nehynoucí české lásce ke hře zvané fotbal. A stejně jako chlapci Klapzubovi se z Dolních Bukviček stali obdivovanými mistry světa, tak si téměř sto let stará útlá knížka získává další a další generace čtenářů.

Pro autorské trio Slovák–Šotkovský–Štěpán je tato látka přitažlivou výzvou k vytvoření svižné hudební komedie pro nejširší publikum, rodinné zábavy vrcholné úrovně podobně jako se to stalo v případě jejich inscenace Bítls. Příběh z doby, kdy se kopaná ještě nehrávala kvůli závratným honorářům, ale především pro radost ze hry samotné, vám naše divadlo přinese se swingově laděnou hudbou předního českého jazzmana Jiřího Levíčka a pod režijní taktovkou (či píšťalkou) Stanislava Slováka – který je ostatně sám úspěšným fotbalovým trenérem.

Upozornění: V představení se používají tabákové výrobky.

Ve veřejných prostorách Městského divadla Brno se samozřejmě nekouří. V případě užití tabákových výrobků na jevišti v rámci předepsané herecké akce jde o umělecké dílo, které požívá ochranu nedotknutelnosti ve smyslu autorského zákona. Cigareta je tak považována za rekvizitu. Používání cigaret, a to i elektronických, v již zrealizovaných představeních je považováno za umělecký efekt, který zatím nelze jinak nahradit. Nejedná se o kouření cigaret či dalších tabákových výrobků, ale o umělecké ztvárnění této činnosti.

Autor

Asistent režie

Hudba

  • Jiří Levíček

Hudební nastudování

Sbormistr

Choreografie

Asistent choreografie

Umělecký záznam a střih představení

  • Dalibor Černák

Zvuková režie

  • Martin Pitzmos

Světelná režie

  • David Kachlíř

Produkce

  • Zdeněk Helbich

Plakát

  • Petr Hloušek, Tino Kratochvil

Projekce

  • Petr Hloušek

Děda Klapzuba

Táta Klapzuba

Máma Klapzubová

Vincenc Maceška, šíbr

Princ Waleský

Honza Klapzuba, brankář a kapitán

Karlík Klapzuba, záložník

Slávek Klapzuba, levá spojka

Frantík Klapzuba, pravá spojka

Jura Klapzuba, levé křídlo

Josífek Klapzuba, pravé křídlo, nejmladší

Mireček Klapzuba, nemluvící maskot

Svaťa Klapzuba, levý obránce

Květoš Klapzuba, středový útočník

Laďa Klapzuba, libero

Jarouš Klapzuba, pravý obránce

Anglický král, bafuňáři různých klubů, novináři, fanoušci, štamgasté v Dolních Bukvičkách a jiní

Vypravěčky, soupeřící mužstva, lehké atletky, lidojedky, novinářky, fanynky a jiné

FOTBALOVÁ POHÁDKA

Vít Závodský 4. březen 2019 zdroj Týdeník Rozhlas

(…) Osvědčený autorský triumvirát scenáristů Petra Štěpána, dramaturga Jana Šotkovského a režiséra Stanislava Slováka sáhl po známé próze „pro kluky malé i velké“ – Klapzubově jedenáctce od Eduarda Basse. Jazzman Jiří Levíček přispěl pětatřiceti převážně swingovými čísly, takže s řadou ozvláštňujících nápadů vznikl pohodový rodinný muzikál o cílevědomém chalupníkovi z Dolních Bukviček (Viktor Skála), který fotbalový mančaft svých synů dovedl až na světový vrchol. S přijatelnými syžetovými obměnami (Sokol Děda Klapzuba Zdeňka Junáka, posílení ženského prvku Alenou Antalovou jako tolerantní i rozhodnou Mámou a dívčími Vypravěčkami coby atletkami a lidojedkami) uchoval ve všech scénických složkách dobový kolorit i nevtíravé poselství o houževnatosti, soudržnosti a smyslu pro fair play.

 

KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA VÁLÍ. TENTOKRÁT NA PRKNECH MĚSTSKÉHO DIVADLA BRNO

Jaroslav Štěpaník 4. leden 2019 zdroj www.novinky.cz

(…) Bassova fotbalová vlastně pohádka si uchovává stálou čtenářskou oblibu. Bývá i častou materií pro dramatické zpracování. Nyní se jí úspěšně chopilo i Městské divadlo Brno. (…) Do zpracování divadelní realizace v MdB se pustilo osvědčené zdejší autorské trio osobitých hudebních komedií Slovák-Šotkovský-Štěpán. Příběh zázračné jedenáctky, jak ji stvořilo pero E. Basse, zůstal samozřejmě zachován. Autoři, jak je jim vlastní, přidali i dost ze svého, a to ku prospěchu jevištního zpracování. (…) Divadlo musí vlastními prostředky nahradit chybějící hřiště a napínavá sportovní utkání. Zde se našla vhodná „náhrada“ v podobě volby četných hudebních čísel s příslušnou choreografií. Pojetím, švihem a rytmem jsou vtipným zástupem za sportovní realitu. Své sehrává i nová figura v ději – děda Klapzuba. Rozšafný kliďas dobře padnoucí naturelu a projevu Z. Junáka svými vstupy pomáhá pojit děj, je vyprávěčem i tím rozvážným, „nad věcí“. Více ke slovu než v povídce se tak dostává i máma Klapzubová v pěkném podání A. Antalové. (…) Inscenace v MdB se podařila, možno hovořit o rodinném představení, které osloví diváky velké i malé. (…) Na úspěchu inscenace má zásluhu celý realizační tým, všichni představitelé jedenácti borců, stejně jako dívčí sestava v roli soupeřů, fanynek, novinářek, lidojedů a dalších. (…)

 

KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA

Vratislav Mlčoch 27. prosinec 2018 zdroj www.babocka.vram.cz

(…) Slavnou pohádku Eduarda Basse z dvacátých let pánové autoři a herci poněkud přepracovali a doplnili o špílce a fórky, které v té původní k její velké škodě nejsou. Například táta Klapzuba (Viktor Skála) je doplněn o dědu Klapzubu (Zdeněk Junák), který sedě v sokolském kroji na zápraží rodné chalupy působí jako vypravěč a glosátor děje a ti dva, děda a táta, tvoří základní komické duo. Pak zde máme ještě mámu Klapzubovou Aleny Antalové. (…) Na jevišti se furt něco děje, scéna se často proměňuje, kromě fotbalistů po ní běhají a všelijak srandují různí bafuňáři a kostýmy trefně parodují chuďoučké poměry dvacátých let. (…) Nesmím zapomenout na hudbu a písně, které zaplňují celou inscenaci v počtu nemírném. Poctivý prvorepublikový swing včetně aranží, tanečních kreací a pěveckých sborů, všecičko echtovní, jako z filmu pro pamětníky, a všechno tuze chytlavé. A ještě jedna věc, poslední ale nikoliv zanedbatelná. Musím pochválit realizační tým za dramaticky vygradovaný závěr (…) a lidsky jímavé finále. (…)

 

KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA JAKO ODLEHČENÁ OPERETKA

Luboš Mareček 23. prosinec 2018 zdroj www.mestohudby.cz

Známou humoristickou prózu Klapzubova jedenáctka od spisovatele Eduarda Basse přivedli nyní na jeviště v Městském divadle Brno. Nejde ovšem o činohru, vznikla tady rozverná zpěvohra. (…) Tato fotbalová pohádka, jak zní podtitul kusu, je dílem autorského tria Jan Šotkovský, Petr Štěpán a Stanislav Slovák, který se také chopil režie. (…) Divadelníci se tady ve všech složkách této inscenace, scénářem počínaje, přes výpravu až konečně k hudebnímu retro nátěru, snaží akcentovat až jakousi barvotiskovou líbeznost první republiky. (…) Kostýmy Andrey a Adély Kučerových také vycházejí z dobové módy, jak ji známe z filmů pro pamětníky. (…) Režisér Stanislav Slovák se snaží vypravit tuto hudební komedii jako svižné odsypávající pásmo, čehož si divák povšimne ponejvíce na desítkách doslova bleskových převleků dívčí company. Sedm mladých hereček tady v hromadných výstupech tvoří legrační protipól chlapecké bandy – ať jako fotbaloví soupeři, svůdné tanečnice jako z někdejšího šantánu, fanynky či zlé lidojedky. Je to vtipný divadelní pendant k onomu mužskému pólu inscenace, což vyniká zejména také v kolektivních tanečních scénách, které postavil Martin Pacek s místy až kabaretním nádechem. (…) Levíčkova muzika dává inscenaci skutečně retro ražbu, a to nejen momenty s taneční prvorepublikovou hudbou, v níž se střídá dixieland místy i s dechovkou. (…)

 

HUDEBNÍ KOMEDIE KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA JE OPRAVDU ZÁŽITEK. A TO I PRO TY, KTEŘÍ FOTBALU NEHOLDUJÍ

Peter Stoličný 18. prosinec 2018 zdroj www.eurozpravy.cz

Eduard Bass v roce 1922 napsal krásný a veselý příběh o jednom úspěšném rodinném týmu. (…) Do parády si jej teď vzalo Městské divadlo v Brně. A opravdu to stojí za to! (…) Pro autorské trio Slovák–Šotkovský–Štěpán je tato látka přitažlivou výzvou k vytvoření svižné hudební komedie pro nejširší publikum, rodinné zábavy vrcholné úrovně, podobně jako se to stalo v případě jejich inscenace Bítls. (…) V inscenaci zní několik nádherných kupletů jako vystřižených z kabaretů první republiky, ale zazní také bluesové melodie, nápaditá scénická a taneční hudba, rytmy jazzu doprovázející mnohá vystoupení dívčí company jednou v rolích fanynek, jindy v mnoha rolích soupeřících fotbalových týmů. Levíčkovy melodie jsou původní, neotřelé a stejně vyvolávají v posluchači příjemný dojem, že jsme je už dávno slyšeli. Sborové scény dívek (často v roli soupeřících mužů – fotbalistů) i pohybové kreace Klapzubovy jedenáctky jsou v choreografii Martina Packa plné jednoduchých nápadů a precizní realizace. (…) V kostýmech se „vyřádily“ Adéla a Andrea Kučerovy. Množství fotbalových dresů, různých uniforem company, až po krásně humorné kostýmy lidožroutů, to byla nedílná součást lehké a humorem naplněné režijní koncepce. (…) Snad se ještě zmíním o tom, co bylo k textu veselého počteníčka Eduarda Basse přidáno. Je to především děda Klapzuba, tedy otec trenéra těch jedenácti synů. Děda Zdeňka Junáka je jakýmsi průvodcem, komentátorem příběhu, s občasnými dialogy se svým synem. Velmi to jednoduchosti a srozumitelnosti děje přidalo. Krátké hlášky, výborné herectví. Zdeněk Junák může klidně na boku jeviště sedět, pozorovat co se děje a jenom tak mimochodem komentovat, co se bude dít. A stejně je to osobnost, kterou stále musíme vnímat. Jeho úsměv je schopen posunout děj. Nádhernou roli sehrála Alena Antalová, jako mamka Klapzubová. Její radosti i strachy o těch svých jedenáct kluků, o manžela, byly zahrány s plným emocionálním nasazením. A táta Klapzuba? Viktor Skála už mnohokrát ukázal své herectví plné vnitřního napětí, či už v komediích, nebo tragédiích. Tady se asi ve své roli vyžíval. Jeho energii nasávali ti kluci fotbalističtí plným douškem a když to v druhé půli příběhu táta vzdává, tak je to krásná kopa neštěstí, ovšem komického. (…)

 

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

-->