TAKOVÁ NEŠŤASTNÁ RODINKA
Luboš Mareček 12. březen 2019 zdroj Lidové noviny
Původní dramatizaci slavného románu Anna Karenina na Činoherní scéně uvedlo Městské divadlo Brno. (…) V brněnské inscenaci ovšem neakcentují toliko milostné a psychické piruety ženy, která mění klid domácího krbu za spalující vášeň. (…) Přehledná a srozumitelná dramatizace Jiřího Záviše odráží tragédii domu Kareninových kontrastně k podobám rodinného štěstí Oblonských a Levinových. (…) Právě těmito akcentovanými protiklady je Závišův scénář originální a s ním je i součinná Gazdíkova režie zajímavá. (…) Těžištěm zůstává samozřejmě láska v mnoha podobách, od milenecké, manželské, rodičovské, sourozenecké až i po profesní lásku. (…) Přirozené těžiště tvoří výkon Ivany Vaňkové, která zejména ve finále mistrně zachytila Anninu ambivalenci sycenou výčitkami, žárlivostí, hysterií i morfiem. Vaňková zároveň přesvědčivě staví a sugeruje tíživost a nesnesitelnost své zoufalé situace, která ji vede ke skoku do kolejiště. Na sugestivním, nepřezdobeném výkonu Vaňkové tato rozvětvená inscenace v základě stojí a stojí si dobře.
LESK KARENINOVÉ, KDYŽ JI DIVADLO MÁ
Jiří P. Kříž 9. březen 2019 zdroj Právo
Jak velké, a po sto čtyřiceti letech je už možné říci nesmrtelné téma, zastupuje ve světové literatuře Anna Karenina, předvedl v brněnském Městském divadle režisér Petr Gazdík. (…) Síla je v Tolstém, ne v deformacích jeho románu. To všechno zkušený Gazdík v dramatizaci Jiřího Záviše zachoval, takže jsme svědky ve vyšších, autorovi blízkých aristokratických kruzích s čitelným Tolstého světonázorem obdivu k venkovskému způsobu života jednoho odmítnutí ženicha, a hlavně velkého vzplanutí titulní hrdinky žijící v konvenčním, věkově nerovném manželství ke lvovi salonů Vronskému. Společnost je ovšem nemilosrdná. Dominujíccí linií je tedy téma nevěrné ženy a její záhuby, sonda do šlechetnosti, jejímž hrnacím motorem je však jen kariéra, příběh akcentovaný ještě zápasem o malého syna, a to vše v kontrastu s další z mnoha vztahových zápletek desítek postav díla. (…) Je třeba zmínit se ještě aspoň o Ivaně Vaňkové, která v Anně do nejmenších detailů přesně vykreslila postavu city zmítané, samu sebe nenávidící, zoufalé manželky, milenky, matky. Stejně pronikavé charaktery tvoří Jiří Mach (Vronský) Petr Gazdík (Levin), Jan Mazák (Karenin). (…)
ANNA KARENINA V MĚSTSKÉM DIVADLE BRNO JE DIVADELNÍ UDÁLOSTÍ
Jaroslav Štěpaník 26. únor 2019 zdroj www.novinky.cz
Na Činoherní scéně Městského divadla Brno se ve dnech 23. a 24. února odehrála premiérová představení Anny Kareniny. Velká dramatická freska podle slavného románového díla L. N. Tolstého vtáhla do děje a nadchla. (…) Autorem dramatizace je dramaturg Jiří Záviš. (…) Do konečné podoby text upravil a současně vybral hudbu režisér Petr Gazdík. (…) Za úspěchem inscenace stojí podstatnou měrou spolupráce těch dvou. Vycházeli ze společné snahy zachovat historické danosti, nevytvářet žádnou aktualizační verzi. Stavěli na Tolstém, myšlenkách a úvahách vložených do úst jeho postavám. Současně tak vyšli vstříc diváckému „hladu“ po „velkém divadelním kusu“, dramatu „v historických kulisách“, se vším všudy, přitom se sdělením nadčasovým, tedy vždy současným i moderním. Výsledkem spolupráce celého tvůrčího týmu a hereckého ansámblu je představení bez nadsázky velkolepé, kompaktní, ve všech složkách vyrovnané, působivé. V Gazdíkově režijním pojetí scéna za scénou plynou v přirozeném toku, předchozí nenásilně přecházejí v následující pouze emotivitu posilujícím hudebním podkresem či krátkým, nejčastěji klavírním intermezzem. (…) Na úspěchu inscenace se výrazně podílí scéna Emila Konečného s projekcemi Petra Hlouška a světelným designem Davida Kachlíře, a ovšem nádherné kostýmy Elišky Lupačové Ondráčkové. (…) Ve velké roli ve všech jejích podobách a proměnách zářila Ivana Vaňková. Svou Annu Kareninu uchopila bravurně, s vnitřním porozuměním. Janu Mazákovi role manžela, blízkého jí jak voda ohni, výtečně sedla. Vronského ztvárnil Jiří Mach. Skvělý Michal Isteník vícekrát nabudil spontánní ohlas a smích diváků. Přesvědčivý byl Milan Němec jako Levin. Petra Šimberová svou Kitty provedla od naivně zamilované dívenky v ženu, která ví, co chce. (…)
ANNA KARENINA V MĚSTSKÉM DIVADLE BRNO (…)
Peter Stoličný 26. únor 2019 zdroj www.eurozpravy.cz
Poslední premiérou v brněnském Městském divadle bylo v únoru drama podle románu L. V. Tolstého Anna Karenina. (…) Dramaturg Jiří Záviš přečetl Tolstého s pochopením všech nuancí hlubokého a komplikovaného pletence vztahů. Jemu se povedlo dramaturgicky zvládnout celý ten monumentální příběh. (…) Hlavní je citlivý přístup, který umožnil realizovat dílo ruského velikána do jevištní podoby. A jistě k tomu svým nemalým dílem přispěl i režisér Petr Gazdík, který u tohoto titulu znovu ukázal, že je nejenom výborný herec i zpěvák, ale také přemýšlivý režisér nelehkých titulů, který dokáže celý tým navodit na tu správnou emocionální vlnu, ze které může vzejít dobrá inscenace. (…) Scéna je dílem Emila Konečného a sugestivní projekci připravil Petr Hloušek. Inscenace je plná krásných dobových kostýmů (Eliška Lupačová Ondráčková). Světelný design sestavil David Kachlíř. (…) Role Anny Kareniny je klíčová. Herečka musí pochopit celou její hloubku a hlavně proměnu. (…) Těžká situace, těžká role. Ta se nedá hrát. Ta se na ty dvě hodiny na „deskách“ musí žít. A to Ivana Vaňková dokázala. (…) Totéž platí i pro roli Karenina, kterého hrál Jan Mazák. (…) Tam se mísí emocionální záchvěvy. Panovačnost, která přísluší jeho postavení, s pochopením a lidským přístupem k manželce Anně. (…) A přece ve střetu zájmů se nutně řítíme do neštěstí. Takový je i osud fešáka a bonvivána, carského důstojníka, jakým je kníže Vronskij Jiřího Macha. (…) Anna Karenina je výborná, vysoce profesionální inscenace po všech stránkách. (…)
POSTAVA ANNY JAKO DRAHOKAM V PRSTENU
(tr) 26. únor 2019 zdroj www.brnozurnal.cz
(…) Ivana Vaňková na jevišti Annu hraje a také žije. (…) Nic nepřehání, hluboké rozpoložení vidíte v obličeji, v přiměřených gestech, její výrazný hlas nádherně zní při nářku. (…) Dobře režisér zvolil do role jejího manžela Jana Mazáka, jehož typický hlasový témbr výborně ladí s postavou vysokého carského úředníka. Je chladně neústupný v nenávisti k Anně, snaží se jí odpustit, ale zachovává odstup. (…) O Anně Karenině platí více než o jiných klasických opusech, že je aktuální. Čteme-li dialogy v románu, nebo posloucháme postavy na jevišti Městského divadla Brno, slyšíme moderní názory na rodinu, která už v době Tolstého prožívala v celé Evropě krizi. (…) Režisér Gazdík využívá lehce přestavitelnou scénu Emila Konečného k filmově rychlým prostřihům. S kostýmy si řádně pohrála Eliška Lupačová Ondráčková. (…) Pochvala patří opět Petru Hlouškovi za projekce. (…) Hudbu volil Gazdík střízlivě, klavír nebo orchestr zaznívá krátce jen ve vypjatých momentech. Inscenace patří na Činoherní scéně k tomu nejlepšímu v poslední době.
