Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně - jak se báje mění na pravdu
Josef Meszáros 6. červen 2023 zdroj www.scena.cz
(…) Autoři uchopili mystifikační balábile, hudební férii nebo brněnskou “békovinu” ve svém tradičním stylu. Hrají si s reáliemi, pověstí, míchají a mixují s velkou dávkou věrohodnosti. Do textu přidávají kameňáky, pravidlo, že opakovaný vtip není vtipem, povyšují do kontrastu. A vyšlo jim to, opakovaný vtip se na jevišti stává vtipem. (…) František Šterbák vycházel nejen ze stěžejních hudebních motivů významných Mozartových děl (Malá noční hudba, Don Giovanni, Kouzelná flétna ad.), ale pohrával si s velkou radostí a hlavně ku prospěchu diváka s dalšími hudebními velikány, jako byl Smetana, Dvořák atd. K tomu přidal tu něco od The Beatles (a tím krásně navázal na balábile Bítls), ale přimíchal do pestré hudební směsice i Michala Davida a další. Tím daný kus získal velkou hudební plasticitu, ale hlavně humor a crazy nadsázku. A tyto příměsi neodmyslitelně patří k létu, podobně jako taškařice činoherní. A protože se nám na jevišti střídají postavy ze všech společenských vrstev, tak bylo nutné toto vše nějak propojit. K tomu významnou měrou přispěla choreografka Hana Kratochvilová, která dokázala zvládnout nejen společné tance, ale zejména trojici Letopočtů. Ti svým pohybem podtrhovali a zdůrazňovali právě proběhlý děj, ať už to byla sebevražda Verkrachta, nebo scény se zvířetem Fridrichem a mnoho dalších. Richard Pekárek v roli tanečníka obstál nejen ve výrazu, ale i v pohybových dovednostech. Tím potvrdil, že dnešní herec by měl nabídnout nejen herectví, ale další mezioborové disciplíny. Jeho kolegyně tanečnice Alžběta Janíčková a Renáta Mrózková ho určitě v zákulisí chválily a v žádném případě ho nenechaly na holičkách.
Podobně spolu notovali brněnští konšelé Ponava (Milan Němec), Svitavský (Robert Jícha) a Svratecký (Jonáš Florián). Kouzelný byl nejen jejich úvodní výstup s hraběnkou Marií Josefou Schrattenbachovou (Pavla Vitázková), ale zejména jejich tajná porada v kostele. (…) Schikaneder Lukáše Janoty byl opět ve skvělém pěveckém i hereckém výkonu. Vtipná byla i citace a odvolání se na předchozí inscenaci Napoleon aneb Alchymie štěstí.
Mozart, Mozart a Mozart neboli Wolfgang (Kryštof Helbich), Amadeus (Libor Matouš) a Mozart (Marco Salvadori). První dával svému Wolfgangovi nejen příměs roztržitého zázračného dítěte, ale vycházel ze svých životních zkušeností jedenáctiletého kluka, který je sice nadaný a geniální komponista, ale zároveň a především obyčejný kluk se smyslem pro fér jednání a touhou po dobrodružství. (…)
Inscenace KROKODÝL ZE SVRATKY ANEB MOZART V BRNĚ plně zapadá do letního proudu inscenací. Zábava a humor jsou nedílnou součástí letního hraní. A každá lokalita, a je jedno zda Brno, Praha nebo Horní Dolní má nějaké své tajemství, o kterém si sice nesmí mluvit, ale stejně se to omílá pořád dokola. Až se báje a mýtus stávají pravdou a oficiálním stanoviskem.
Mozart a krokodýl brnkají na struny pravověrného Brňana
Jana Soukupová 5. červen 2023 zdroj MF Dnes
Osvědčená trojice autorů Stanislav Slovák, jenž se ujal i režie, dramaturg Jan Šotkovský a herec Petr Štěpán obsadili letní scénu Městského divadla Brno na Biskupském dvoře další ze svých původních premiér na místní námět a nazvali ji Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně.
Tentokrát spojili vlastní výklad pověsti o brněnském „drakovi“ se skutečnou návštěvou a koncertem mladinkého Wolfganga Amadea Mozarta v Brně na přelomu let 1767 a 1768. Jako hudebního spoluautora přibrali skladatele Františka Šterbáka, který se postaral o hudební část děje, z drtivé části pochopitelně na Mozartovu hudbu v nejrůznějších aranžích. Na scéně ji tentokrát hrálo šestadvacetičlenné koncertní těleso, což tomuto „mystifikačnímu balábile“, jak svůj kus nazvali sami autoři, dodalo obrovský bonus.
Autoři se navíc od počátku nijak netají, že jim jde o nevázanou hru s historií i onou původní brněnskou pověstí. Očividně se jí také sami vcelku sympaticky baví, když si s chutí střílejí z notoricky známých „vážných“ skutečností, jako třeba z tajemného vzniku Mozartova Requiem, ale i z tradičních brněnských mindráků. A za vůbec největší zázrak se dá považovat, že tato ztřeštěná rošťárna o krokodýlovi, kterého do Brna dovezla Mozartova rodina, aby byl nakonec zlikvidován ve Svratce, nejenže drží pohromadě, ale navíc je místy skutečně zábavná a historii v podstatě tak docela naruby nepřevrací.
Co se týče skutečně jiskrných částí, pak je jí těsně před přestávkou společné „skládání“ Mozarta s moravským chlapcem Jankem Skládalem, kde premiéroví Kryštof Helbich s Matyášem Mičulkou odvedli naprosto profesionální výkon. A obrovsky si svou roli impresária Emanuela Schikanedera užil Lukáš Janota, jehož přezpívání árie z Kouzelné flétny nejspíš vejde do dějin, minimálně těch brněnských.
Amalgámu víceméně netuctového humoru, živě hrané Mozartovy hudby, kouzla Biskupského dvora, hereckého nasazení i brnkání na struny pravověrného Brňana lze zkrátka tentokrát podlehnout poměrně snadno.
